VÍTEJTE NA MÝCH STRÁNKÁCH

Vítejte na mých stránkách www.nejenhackovani.blog.cz. Jak sám titul napovídá, bude v nich řeč o háčkovaní a jiných ručních pracích, recepty a ostatní ženské zábavy. Doufám, že se vám u mě bude líbit.
Pokud budete mít zájem o nějaké návody, jsem k dispozici na e-mailové adrese ruzena60@hotmail.com. Děkuji za návštěvu, Růžena

Zapečené brambory s cibulí a rajčaty (Patate cipolle e pomodori al forno)

Pondělí v 7:00 |  Přílohy
Pečené brambory s cibulí a rajčaty můžete použít buď jako přílohu což jsem udělala já nebo i jako samostatný pokrm. Příprava včetně zapékání vám zabere zhruba 3/4 hodiny, ale jak je pekáč jednou v troubě, nemusíte se o něj téměř starat!
**************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
800 gr brambor
2 větší cibule
3 rajčata nebo přibližně 15 cherry rajčátek
hrnek zeleninového vývaru
rozmarýn
oregano
pepř a sůl
olivový olej
hrst strouhanky a strouhaného parmezánu
sádlo nebo máslo na vymazání pekáčku
***************************************************************************************************************************************
Brambory oloupeme, rozkrojíme podélně napůl a potom na asi půlcentimetrové plátky, to samé uděláme s cibulí. Vše dáme do studené vody aby brambory pustily škrob a cibule se trochu zbavila štiplavé chuti. Zatím omyjeme a nakrájíme i rajčata a vymažeme pekáč sádlem nebo jiným tukem.
Smícháme strouhanku se sýrem. Připravíme si zeleninový vývar - já jsem použila kostku.
Scedíme brambory a cibuli, promícháme s rajčaty, snítky rozmarýnu, lžičkou oregana, opepříme, osolíme a vložíme do pekáče.Dobře pokapeme olivovým olejem, vlijeme asi půl hrnku vývaru, posypeme polovinou směsi strouhanky a sýra a dáme péct do vyhřáté trouby na 180°(horkovzduch).
Během pečení kontrolujeme aby se zelenina příliš nevysušila, eventuálně přilejeme vývar.
Asi po 20 minutách vyndáme z trouby, promícháme a posypeme zbytkem strouhanky se sýrem. Pečeme ještě asi 15 minut až vše hezky zezlátne.
Pokud máte doma "masožravce" lze přidat šunku, klobásu atd. Já jsem to podávala jako přílohu k telecí kotletě, jinak je dobré jakékoliv maso nebo i bez jako vegetariánské jídlo. Buon appetito! Usmívající se

 

Římské narozeniny (Compleanno di Roma)

17. května 2017 v 7:00 |  Krasy Italie
Dne 21. dubna město Řím oslavilo své již 2 770 narozeniny - podle tradice bylo založeno Romulem v roce 753 před naším letopočtem.
Nebyli jsme tam přímo na oslavy, ale zhruba 2 týdny předtím. Z Florencie jsme rychlým vláčkem dojeli za necelou hodinu a půl na hlavní nádraží Termini odkud jsme se pěšky vydali do centra.
Hned před nádražím nás uvítala socha papeže Jana Pavla II, Karola Wojtyly. Nepamatuji si jméno "umělce" který jí vytvořil, ale určitě musel znát někoho hodně vlivného. Po jejím odhalení došlo samozřejmě k protestům a kritikám, ale nic naplat, socha stála a bude stát nadále. Myslím že pouze u otrlých nebo opravdu zanícených katolíků by dokázala vzbudit náboženské nadšení - jak chmurně pravil můj syn, jediné k čemu může posloužit je coby úkryt před deštěm.


Raději jsme jí nechali za zády a vstoupili do krásna. Hned po pár minutách chůze jsme se ocitli na křižovatce kde je na každém jejím rohu jedna fontána - via delle Quattro fontane.


a odtud pokračovali předem naplánovaným směrem k sídlu presidenta republiky zvanému Il Quirinale ( Kvirinál). Ještě před ním jsme si ale nenechali ujít nádherný kostel svatého Ondřeje (Chiesa di Sant'Andrea).


Tento kostel, považovaný za skvost římského baroka, byl postavený v období mezi lety 1658 a 1678 podle projektu Gian Lorenza Bernini ( známého hlavně jako tvůrce např. světoznámé Fontana di Trevi, Fontana dei 4 fiumi, kolonády sv. Petra ve Vatikánu a mnoha dalších).
Kostel není velký, ale bohatě zdobený mramory, zlacenými štuky a barokními soškami. Nad hlavním oltářem je umístěn velký obraz zobrazující martirium svatého Ondřeje. Po stranách je 8 bočních kaplí a mimo jiné je zde pohřben i polský jezuita Stanislav Kostka.
Kuriozita: jistě máte na paměti kříž kterým jsou značeny železniční přechody. Tak těm se tady říká "kříž svatého Ondřeje" (je to oficiální název) právě pro formu jakou měl kříž na kterém je svatý umučen.


Několik metrů a stojíme na náměstí "piazza del Quirinale" (Quirinale je jméno jednoho ze sedmi pahorků na kterých je postaven Řím) kde se nachází sídlo italského pana presidenta. Nemá sice k dispozici hrad jako ten český, ale ani jeho sídlo natož pak panorama nejsou marné..


Před palácem se nachází další z mnoha obelisků Říma který se původně nacházel v Augustově mauzoleu z 1.století před n.l. Je vsazen mezi impozantní skupinu soch zvanou La fontana dei Dioscuri.


Naproti prezidentskému paláci stojí barokní palác italského ústavního soudu, na západní straně náměstí je výhled na město.


Scházíme po širokých schodech dolů a další zastávkou je kostel Santa Maria sopra Minerva který se nachází blízko Pantheonu. Je jedním z mála exemplářů v gotickém stylu, zvenku nevypadá nijak zvlášť impozantně, zato uvnitř najdete nečekané skvosty. Kostel má velký trojlodní prostor a krásnou křížovou klenbu v modré barvě zdobenou zlatými hvězdami a červenými žebry.



Za své jméno vděčí tomu, že je postavena na (sopra) zříceninách chrámu zasvěceného bohyni Minervě.


Je v něm pohřbena Kateřina ze Sieny jejíž náhrobek je před krásným hlavním oltářem.
Kuriozita: mezi ostatky svaté Kateřiny chybí hlava a jeden prst, které jsou uložené v kostele sv. Dominika ve Sieně.


Svůj hrob zde má i slavný malíř svatých obrazů Beato Angelico (1395 - 1455) který byl v roce 1984 prohlášen za patrona všech umělců. Jeden z jeho nejznámějších obrazů - Madonna con bambino (Madona s děťátkem) zdobí boční stranu oltáře.


Dále zde odpočívá 5 papežů, několik kardinálů a významných osobností.



Po stranách je několik kaplí, nejznámější jsou Capella Aldobrandini...


...a Cappella Carafa


Vzácným dílem, pro které samotné by stálo za to kostel navštívit, je Cristo risorto (Zmrtvýchvstání Krista) z roku 1521 vytesaný z mramoru od Michelangela Buonarrotti.



Před kostelem stojí trochu neobvyklý obelisk umístěný na hřbetě malého slůněte - dílo sochaře Ercole Ferrara, ale projekt je opět od slavného Gianlorenza Bernini. U Římanů je tento monument velmi oblíbený a náměstí je nazýváno také Náměstí slůněte, i když starší obyvatelé jej znají i jako Náměstí prasátka díky podobě slůněte k méně vznešenému vepříkovi. Vypráví se totiž, že dominikánští mnichové kterým kostel v té době patřil, prakticky donutili slavného sochaře a architekta udělat návrh podle jejich představ s určitou dávkou arogance. Bernini který neměl příliš pěkný charakter si nechal velmi dobře zaplatit a pomstil se mnichům tím, že slůněti nejenže udělal zadní část těla podobnou spíš čuníkovi než slůněti, ale ještě jej namířil přímo proti klášteru čímž je vystavil posměchu celého města. Nakonec, posuďte sami :-))


Po tolika kulturních prožitcích nám vyhládlo a proto jsme se vydali o kousek dál do Gallerie Alberto Sordi - pojmenované po slavném italském herci - kde jsme si pochutnali na těstovinách "all' amatriciana" s pancettou, rajskou omáčkou a peperončínem...


.. a posilnili jsme se na další putování Římem kde je opravdu na každém kroku něco k vidění. Měli jsme na programu ještě pár kostelů a památek, ale tam se podíváme příště - arrivederci, Roma!!

Koláč "zebra"

8. května 2017 v 7:00 |  Moučníky
Pruhovaný koláč zvaný též koláč zebra asi většina z vás zná, já ho znala taky (od vidění) ale nikdy jsem ho nedělala. Pak jsem dostala nový recept od kamarádky která sice není veganka ale fandí receptům bez vajec a bez másla a řekla jsem si, zkusím to - v nejhorším se vyhodí trocha mouky,cukru, oleje a jogurtu! To jsou totiž základní ingredience, pak ještě trochu kakaa a můžeme začít..
**********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
1 kelímek jogurtu (zde 125 gr ale klidně může být i 150 - vyzkoušeno)
-s příchutí nebo bez, jaký máte právě doma
---------------------------------------------------------
Dále se bude měřit na kelímky od jogurtu :
3 kelímky mouky
2 kelímky cukru
1 kelímek rostlinného oleje (nejlépe slunečnicový)
1 prášek do pečiva s vanilkou
1/2 kelímku vody (přibližně) - bylo psáno minerálka ale neperlivá tak jsem dala obyčejnou vodu
2 plné lžíce kakaa
špetka soli
můžete přidat i trochu strouhané pomerančové kůr y
************************************************************************************************************
Na tzv."kelímkové recepty" mám v zásobě pár vymytých kelímků, kterými měřím suché ingredience, do toho od jogurtu dávám olej, vodu nebo mléko, prostě ty mokré. Pokud nemáte žádný náhradní, musíte jogurt vyndat do misky, vymýt a dobře usušit kelímek a pak se začne odměřovat.
Do mísy dáme 3 kelímky mouky - použila jsem hladkou a trochu polohrubé - tady je bílá mouka pouze hladká takže v receptech není uvedeno jinak, ale mám trochu české polohrubé a dělám směsky :-)). Prosijeme do ní prášek do pečiva a přidáme špetku soli, promícháme.
Jogurt smícháme s cukrem, olejem a vodou a máte-li se strouhanou pomerančovou kůrou.
Tuto směs pak přidáváme do mouky a mícháme až vznikne hladké těsto.
Polovinu dejte do jiné misky a vmíchejte do ní prosáté kakao - je-li třeba, trochu rozřeďte.
Kulatou formu o průměru asi 22 cm vyložte pečicím papírem nebo vymažte tukem a vysypejte moukou. Doprostřed dejte lžíci světlého těsta, na něj opět doprostřed lžíci tmavého, pak světlé na tmavé .. atakdále. Použijte 2 lžíce, na každé těsto zvlášť, jinak se světlé zabarví a nebude to ono.
Po vypotřebování obou těst budete mít ve formě něco jako terč - nebo letopočet rozříznutého kmenu.
Dejte péct na horkovzduch při 170° asi 25 minut. Jako vždy záleží na vaší troubě, takže nejjistější je zkouška špejlí zda je upečeno jak má být.
Koláč nechte trochu prochladnout, pak vyklopte. Mírně pocukrovat, aby lépe vynikly pruhy, ale ty jsou vidět i na řezu, takže se řiďte svou chutí a zvykem. Dobrou chuť !! Usmívající se

 


Polibky dámy mandlové (Baci di dama alle mandorle)

1. května 2017 v 7:00 |  Cukrovi a drobné zákusky
1.máj, lásky čas! Jak jinak jej začít než polibkem? Dámy, připravte se !
"Baci di dama" aneb Polibky dámy se zrodily v cukrárně Zanotti v Tortoně již v roce 1893 a od té doby si zachovaly stále stejnou formu i compozici. Místo mandlí se používají i lískové oříšky a jako u všech starodávných receptů jsou dohady o tom, která verze je originální - vyberte si tu, která je vám sympatičtější anebo prostě použijte surovinu kterou máte právě doma.
"Baci" tvoří dvě polokoule spojené hořkou čokoládou jako když se rty spojí v polibek...máte-li radši mléčnou, není problém.
Jsou jednoduché, výborné a hlavně ...romantické!
*******************************************************************************************************************************
150 gr hladké mouky
150 gr strouhaných mandlí
150 gr másla (nebo máslo napůl s tukem, podle obliby)
110 gr cukru
vanilka
špetka soli
asi 70 gr hořké čokolády
*******************************************************************************************************************************
Mandle rozmixujeme na jemno společně s cukrem - slouží to k tomu, že cukr vsákne část mandlového oleje a těsto se pak nelepí. Prosijeme mouku s vanilkou a solí, rozsekáme do ní máslo, nejdříve zpracujeme nožem, pak přidáme mandle s cukrem a vypracujeme hladké těsto. Dáme do lednice alespoň na půl hodiny. Potom tvoříme malé kuličky o průměru asi 2 - 2,5 cm které klademe trochu dále od sebe na plech vyložený pečicím papírem. Dáme znovu do lednice nejméně na půl hodiny - to slouží k tomu, aby si kuličky zachovaly svůj tvar a nestaly se z nich placičky.
Pečeme v mírně vyhřáté troubě na 140°- 150° asi 25 až 30 minut. Nesmí zhnědnout, ale zůstat světlé.
Necháme je úplně vychladnout a mezitím rozehřejeme čokoládu ve vodní lázni - nepřidává se tuk ani smetana! Na spodní část jedné polokoule dáme trochu čokolády a opatrně přiklopíme druhou.
Tohle je nejdelikátnější část přípravy - čokolády nesmí být moc a ani být moc tekutá (tedy ne horká, spíš vlažná) jinak se baci "rozjedou". Vkládám je do papírových košíčků aby měly větší stabilitu. Pak dejte na chvíli do lednice, aby čokoláda ztuhla a můžete podávat nebo je uložte do krabice, nejlépe plechové, kde vydrží několik dní. Někdo je "šidí" a slepuje Nutellou, jsou také dobré ale jednak to není originál a pak je lepší ubrat trochu cukru protože Nutella je sladká.
Servírujte v příjemné společnosti se sklenkou dezertního vína,sektu nebo se šálkem kávy .. Úspěch zaručen! Hezký 1.máj vám všem Usmívající se



Basturma s rýží

28. dubna 2017 v 7:00 |  Maso a drůbež
Podle internetu je "basturma" sušené kořeněné maso ze svíčkové nebo dokonce typické jídlo Kazachstánu z marinovaného skopového masa připravovaného na rožni.
Ne, nic takového jsem neuvařila a ani vám nebudu předkládat!
Basturmu jsem znala jako specialitu jedné pražské restaurace, kousky svíčkové s cibulí,houbami a olivami (pokud nebyla svíčková, v té době spíš zjevení, použila se vepřová panenka),trochu pikantní a charakteristikou tohoto pokrmu bylo právě to, že jste ho nedostali nikdy stejný jako minule - záleželo na dostupnosti surovin a především fantazii kuchaře...
Pro exotický nádech se používala sojová omáčka, značně oblíbená již před mnoha lety kdy byla populární i tzv. "čína" aneb variace na čínskou kuchyni. Nevím jestli jsem si pamatovala úplně přesně recept, ale moje "basturma" byla rychle hotová, rychle snězená a chutnala...
**********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
600 gr hovězího masa na minutku (nebo vepřové panenky)
- myslím že by se dalo použít i maso kuřecí
1 větší cibule
200 gr žampionů (nebo hrstku předem namočených a vymačkaných sušených hub)
100 gr oliv
2 lžíce škrobové moučky
vývar
lžička sojové omáčky
peperončino nebo pepř
olivový olej, sůl
dušená rýže jako příloha
******************************************************************************************************************************
Všechny potřeby si přichystáme předem, protože pokrm se připravuje jako minutka. Maso nakrájíme na nudličky dlouhé asi 3 cm, cibuli na slabé plátky. Houby očistíme a nakrájíme na kousky, olivy můžeme nechat vcelku nebo nakrájet, podle chuti. Pamatuji se, že se používaly černé s peckou, ale v té době asi jiné nebyly k dostání.
Na větší pánev dáme trochu oleje a maso na něm prudce opečeme aby se zatáhlo. Pak vložíme cibuli, zamícháme a přidáme i houby a olivy. V trošce vývaru rozmícháme škrobovou moučku, ochutíme sojovou omáčkou a vlijeme na maso. Necháme jen krátce povařit, pokud je omáčka příliš hustá, rozředíme trochou vývaru. Dochutíme peperončinem (nebo pepřem) a eventuelně dosolíme.
Než se maso uvaří, připravíme si dušenou rýži jako přílohu. Dobrou chuť!


Lasaně s chřestem a šunkou (Lasagne con asparagi e prosciutto)

25. dubna 2017 v 14:50 |  Těstoviny
Lasaně se dají upravovat na vícero způsobů, nejen tradičně s ragú (recept najdete zde), ale například i se zeleninou, s pestem nebo i s rybami. Momentálně je sezóna chřestu a v kombinaci se šunkou získáte chutný a sytý pokrm.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
300 gr lasaní
800 gr chřestu
200 gr šunky
bešamel z půl litru mléka, 50 gr másla, 5O gr hladké mouky, špetky soli a muškátového oříšku
trochu vývaru
1 čerstvá cibulka
olej, máslo
100 gr strouhaného parmezánu
**********************************************************************************************************************************
Nejdříve si připravíme bešamel. Můžete jej koupit i hotový, ale pokud chcete připravit doma, stačí udělat světlou jíšku z 50 gr rozehřátého másla, do kterého po částech vsypete 50 g hladké mouky, dobře zamícháte, pak zředíte půl litrem mléka (nejdřív trochu na hustou kaši, pak přilejete zbytek), ochutíte solí a špetkou muškátového oříšku a povaříte za stálého míchání až zhoustne.
Potom očistíte chřest, oloupete a odkrojíte spodní tvrdé části. Nakrájíte jej na kousky, špičky dám stranou protože je stačí povařit jen krátce takže přidám později. Šunku použijte buď plátkovou nebo vcelku a nakrájejte na kousky nebo kostičky. Do hlubší pánve dejte trochu oleje a vložte nakrájený chřest.Dobře promíchejte, pak přilejte pár lžic vývaru a pod poklicí poduste téměř do měkka - stačí asi 10 minut. Potom vložte i špičky chřestu a nakrájenou šunku, dochuťte solí je-li potřeba (šunka bývá dost slaná, tak opatrně). Duste do měkka,načež přidejte asi 2/3 bešamelu a promíchejte.
Lasaně se zde prodávají čerstvé vaječné, jsou tenké takže se nemusí vařit a dají se rovnou do pekáčku. Pokud je nemáte, dejte vařit vodu s trochou oleje do velkého hrnce a vkládejte do ní lasaně jednu po druhé, míchejte aby se neslepily. Je lepší dělat je na dvakrát, doba varu je uvedená na obalu. Po uvaření je skládejte na utěrku vedle sebe. Teď už to půjde rychle: do pekáčku dejte na dno trochu bešamelu nebo oleje a naskládejte první várku lasaní tak, aby se jen mírně překrývaly.
Pokryjte vrstvou chřestové směsi, posypte strouhaným parmezánem, dejte další vrstvu lasaní, směs, parmezán a tak dále až vypotřebujete všechny ingredience. Poslední vrstva bude chřest se šunkou a bešamelem posypaná sýrem a pokapaná křížem krážem olivovým olejem nebo kousíčky másla.
Dejte zapéct do trouby na 200° po dobu asi 20 minut, nebo až uvidíte že zezlátnou. Vyndejte a nechte pár minut odpočinout, pak krájejte na porce. BUON APPETITO! Usmívající se


Brutti ma buoni

21. dubna 2017 v 18:59 |  Cukrovi a drobné zákusky
Dnešní recept má trochu divný název - "brutti ma buoni" znamená v překladu doslova oškliví ale dobří. Jedná se o malé cukroví a název je vystihuje přesně - nepravidelného tvaru, jsou to křupavé bílkové pusinky s výraznou oříškovou chutí, správně upečené jsou tvrdší ale křehké. K jejich přípravě stačí pár bílků, cukr, strouhané oříšky (nebo i mandle) a trochu trpělivosti.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
3 bílky pokojové teploty
130 gr opražených strouhaných oříšků
půl vanilkového lusku (semínka)
100 gr cukru
**********************************************************************************************************************************
Oříšky dáme opražit na suchou pánev za častého míchání, pak je promneme v utěrce a vyfoukáme slupky. Rozmixujeme nebo nastrouháme nepříliš na jemno.
Z bílků ušleháme sníh do kterého během šlehání přídáme semínka z poloviny vanilkového lusku a po lžících cukr. Když je lesklý a pěkně tuhý, po částech vmícháme opražené strouhané oříšky a opatrně promícháme. Lze použít i mandle, získáte jemnější chuť, ale originál je oříškový. Vzniklou hmotu přendejte do silnostěnného hrnce a dejte na mírný plamen vařit za stálého míchání asi 10 minut, až je kompaktní a má světle hnědou barvu. Plech vyložte pečícím papírem a pomocí dvou lžiček na něj tvořte malé hromádky trochu dál od sebe, protože pečením se roztáhnou. Dejte péct na horkovzduch při zhruba 130°asi 35 minut. Záleží na velikosti a troubě, jelikož se jedná o pusinky musíme péct pomalu a opatrně. Nejlepší je dát jich pár na malý plech a upéct na zkoušku, aby se "vychytal" čas, teprve pak dát péct velký plech. Pusinky mají být dobře propečené, ale pozor ať se nespálí a mějte na paměti že po vychladnutí ještě trochu ztvrdnou. Počkáme až úplně vychladnou a pak je sloupneme z papíru.
Dobře se uschovávají v plechové krabici. Jsou výborné podávané s dezertním vínem nebo sektem a pokud by se vám zdály přece jen tvrdší, můžete si je v něm namáčet - typický italský zvyk pro tento druh sladkostí.

Velikonoční tvoření

4. dubna 2017 v 7:00 |  Velikonoce
Velikonoce jsou jak se říká, za dveřmi. Pokračuji v tvoření patchworkových vajíček, jako vždy jsem měla dobré předsevzetí udělat je brzy - dokonce s nimi začít hned po vánocích - a jako vždy se do nich pak pustím když mi svátky dýchají na záda. Nevím, prostě musím vplout do určitého období a pak mi to jde.
Chtěla bych i něco upéct.. ke všemu je venku krásně, takže tvoření se odehrává až večer u televize.


Vřeténka s chřestem a pancettou ( Fusili con asparagi e pancetta)

27. března 2017 v 7:00 |  Těstoviny
Dnešní recept charakterizuje momentální období - pancetta symbolizuje odcházející zimu a chřest nadcházející jaro. Spojené smetanou obalí těstoviny uvařené "al dente" a posypané čerstvě nastrouhaným ovčím sýrem Pecorino získáte chutný pokrm připravený za 20 minut.
**********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
350 gr těstovin (vřeténka)
500 gr chřestu
1 pórek
200 gr pancetty krájené na kostičky
100 ml husté smetany
olivový olej
50 ml bílého suchého vína
100 gr ovčího sýra (pecorino)
pepř nebo peperoncino
sůl
**********************************************************************************************************************************
Odřízneme spodní, tvrdé části chřestu, oloupeme jej a nakrájíme na plátky, špičky necháme vcelku nebo pokud jsou velké, rozkrojíme napůl. Pancettu (můžete nahradit anglicku slaninou) nakrájíme na kostičky. Očistíme pórek a nakrájíme na slabé plátky. Nastrouháme sýr. Dáme vařit vodu na těstoviny.
Do větší hluboké pánve nebo kastrolu který pojme i těstoviny, dáme na olivový olej podusit pórek - nesmí zhnědnout, takže přidáme i trochu vody a dusíme pod pokličkou pár minut. Pak přidáme pancettu, zamícháme, přilijeme víno a zvýšíme plamen. Když se alkohol odpaří (t.j. když necítíme vinnou vůni), vložíme nakrájený chřest. Dobře promícháme a dusíme do jeho změknutí za občasného podlévání horkou vodou, nejlépe z těstovin které dáme mezitím vařit- pro chřest by mělo stačit zhruba 10 minut. Pak vlijeme smetanu a dochutíme peperoncinem nebo pepřem. Solit většinou není potřeba, pancetta bývá dost slaná.
Těstoviny vaříme podle návodu až jsou téměř měkké - na skus, nebo-li "al dente". Scedíme (neproplachujeme!) a vhodíme do pánve. Promícháme asi minutu, eventuelně trochu rozředíme vodou z těstovin (vyplatí se vždy nechat si trochu stranou) a horké servírujeme na talíře kde si každý posype těstoviny strouhaným ovčím sýrem.
Můžete použít i Parmezán, ale ovčí sýr je ostřejší a zvýrazní se tak chuť pokrmu. BUON APPETITO!Usmívající se

Lucca

23. března 2017 v 21:19 |  Krasy Italie
O městě Lucca jsem na blogu už psala, ale kamsi se podělo. Protože je to jedno z mých oblíbených míst v Toskánsku kam jezdíme poměrně často, rozhodla jsem se ho připomenout vám, kdo jste o něm už četli a seznámit s ním vás, kdo jej ještě neznáte...
Krásná města jsou podle mě jako krásné knihy - i když je čteme nebo navštěvujeme několikrát, vždy objevíme něco nového a nezevšední nám.
******************************************************************************************************************************
Klasika turistických kanceláří pro návštěvu italských měst bývá Benátky - Florencie - Řím - Neapol, někdy se zastávkou v Pise. Pokud se chystáte do Itálie, vyberte si takový program který počítá i s návštěvou města Lucca (čti "Luka") - nebudete litovat.
Jedno z nejnavštěvovanějších měst Toskánska, má necelých 90 000 obyvatel a leží asi 20 km od Thyrrenského moře, 20 km od Pisy a 80 km od krajského města Florencie. Významné svou historií a počtem historických památek, je obehnané hradbami z 15.století a vstupuje se do něj jednou ze 6 bran. Hradby, které sloužily k ochraně města a jako městský okruh pro tehdejší dopravu, jsou jedny z nejzachovalejších v Evropě, měří přes 4 km a dnes po nich vede i cyklistická stezka. Zároveň i nadále ochraňují město, tentokrát před automobilovým provozem. Lemované lipami jsou v každém ročním období vhodné pro krásnou procházku.
Město bylo za vlády Karla IV svěřeno Janu Luxemburskému, aby se tam naučil vládnout a zároveň vnesl do Toskánska trochu germánské civilizace. Bylo samostatnou republikou až do roku 1805 kdy bylo dobyto Napoleonem který jej posléze daroval své sestře, Elise Bonaparte.
Dnes je hlavním městem stejnojmenné provincie.



Lucca je nazývaná i "město sta kostelů" a tento název si opravdu zaslouží. Nevím jestli jich je opravdu sto, ale na kostely a zvonice narazíte opravdu na každém rohu.
Jedním z nejdůležitějších je beze sporu katedrála svatého Martina která se nachází na stejnojmenném náměstí. Základy byly poleženy již v VI.století, pak byla přestavena v roce 1060 a
stavba, jak jí vidíme dnes pochází z období kolem 12. století.




Na detailu je vidět svatý Martin na bílém koni, jak se dělí o svůj plášť s chudým pocestným. Legenda totiž pravý, že Martin byl římský voják, který při návratu do Gallie (dnešní Francie), před branami města potká polonahého, téměř zmrzlého žebráka prosícího o almužnu. Byl 11. listopad - proto se od té doby se slaví Martinův svátek. Vojákovi se zželelo chudého muže a jelikož sebou neměl nic čím by ho mohl obdarovat, rozřízl dýkou svůj vlastní plášť a polovinu chudému daroval. V noci pak ve snu k Martinovi přistoupil Ježíš a měl na sobě půlku jeho pláště..Z pohanského římského vojáka se pak stal křesťan.
Dalším skvostem je kostel svatého Michala - chiesa di San Michele, postavený na bývalém fóru z 12.století. Má velmi bohatou fasádu na jejímž vrcholu je umístěna socha svatého Michala.



Od tohoto kostela se vydáme starobylými uličkami města k dalšímu unikátu, kostelu svatého Frediana - chiesa di San Frediano. První doklady o něm jsou již z roku 560. K jeho založení prý dal podnět sám svatý Frediano, biskup Luccy irského původu. Na konci VIII století pak byla postavena krypta ve které se nacházejí jeho pozůstatky a v roce 1112 došlo k přestavbě baziliky která byla původně nižší než jak jí vidíte dnes. Až ve 13.století byla hlavní loď zvýšena a průčelí bylo ozdobeno slavnou mozaikou zobrazující Nanebevstoupení Páně. Spolu s kostelem San Miniato al Monte ve Florencii je to jediný kostel v Toskánsku takto zdobený.


Za pozornost stojí i další kostely jako San Giusto, Santi Giovanni e Reparata, San Francesco, Santa Maria Forisportam..







Za návštěvu stojí i jedna z mála zachovaných věží ( počátkem 13.století se Lucca mohla chlubit 250 věžmi!) která se nachází v centru města - Torre Guinigi, postavená ve XIV. století rodinou Guinigi která v té době v Lucce panovala. Vysoká 44,25 metru má na rozdíl od ostatních strohých věží ochoz ozdoben stromy. Věž je přístupná návštěvníkům a po "zdolání" všech 230 schodů poskytne nádherný pohled do širokého okolí.


Jedním z typických míst Luccy je náměstí amfiteátru (Piazza dell'Anfiteatro), kde byly domy postavené na zbytcích římského amfiteátru a jak vidíte, náměstí si zachovalo jeho typickou formu a z vnější strany jsou vidět jeho pozůstatky.




Pro dnešek se s tímto zajímavým a historicky důležitým městem rozloučíme, ale ještě se do něj vrátíme, protože jsem vám ukázala jen malou část z toho, co v něm lze obdivovat. Neméně zajímavá je i "cucina lucchese" - kuchyně Luccy s mnoha dobrými specialitami...ale to si necháme až na příště Mrkající

Kam dál