VÍTEJTE NA MÝCH STRÁNKÁCH

Vítejte na mých stránkách www.nejenhackovani.blog.cz. Jak sám titul napovídá, bude v nich řeč o háčkovaní a jiných ručních pracích, recepty a ostatní ženské zábavy. Doufám, že se vám u mě bude líbit.
Pokud budete mít zájem o nějaké návody, jsem k dispozici na e-mailové adrese ruzena60@hotmail.com. Děkuji za návštěvu, Růžena

Kokosové sušenky plněné bílou čokoládou (Biscotti al cocco ripieni di cioccolato bianco)

Čtvrtek v 6:00
Dnešní recept pro mlsouny jsou kokosové sušenky plněné čokoládou. Původně je uvedena pouze bílá čokoláda, ale dala jsem i mléčnou a hořkou - ne dohromady, každou zvlášť - vznikly sušenky s překvapením protože nikdo nevěděl jaká náplň je právě v té jeho. Doma jsem měla zbytky čokolád i kokosu, takže recept přišel jak na zavolanou. Po nečekaně teplém září jsem se už těšila až zase něco upeču .. a tady je výsledek. Hodily by se i na vánoční cukroví - zdá se to být ještě daleko, ale...
******************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
200 gr hladké mouky
1 lžička prášku do pečiva
1 vejce
50 gr kokosové moučky
90 gr cukru
80 gr másla nebo tuku (nejlépe půl a půl)
kousky čokolády
******************************************************************************************************************************************
Smíchejte mouku kokosem, přidejte prášek do pečiva a nakrájené máslo na kousky, vše rozdrolte, pak přidejte cukr a rozkvedlané vejce. Zpracujte v těsto a dejte do chladna asi na půl hodiny. Potom vyválejte na mírně pomoučeném válu a vykrajujte kolečka o průměru asi 4 cm. Na polovinu koleček dejte pár kousků čokolády, jen doprostřed aby se dala uzavřít. Přiklopte druhým kolečkem a pěkně prsty přitiskněte okraje k sobě. Potom znovu vykrojte aby zůstala úhledná (a hlavně kulatá :-)). Dejte péct při 170° asi 15 - 20 minut, lépe řečeno jakmile sušenky začnou vonět a zlátnou, jsou hotová. Chce to hlídat, protože kdyby se kokos připálil, tak zhořkne.
Po vychladnutí mírně pocukrujte a .. máte to doma jak o vánocích!
 

Vepřové kotlety s fazolemi a pancettou (Bistecche di maiale con fagioli e pancetta)

19. září 2016 v 6:00 |  maso a drubez
Měla jsem v plánu udělat vepřové kotlety, ale chyběla mi příloha. Zeleninových salátů máme po létě až nad hlavu ale shodou okolností manžel vyrazil na trh kde objevil krásné fazole "borlotti" a tak se mi doma sešlo hned 1 a půl kg této lahůdky. Po vyloupání se jejich váha snížila asi na polovinu a byly to opravdu parádní kousky - pěkně naducaté, lesklé, ani jeden vadný.
Čerstvé fazole nazývané "borlotti" jsou zvláště v Toskánsku velmi oblíbené - v dřívějších dobách byly nazývány masem chudých pro svůj vysoký obsah proteinů. Poznáte je podle hezkých, červeně žíhaných lusků, dlouhých asi 20 cm. Jejich sezona končí s příchodem podzimu, pak se vyloupají, nechají usušit a prodávají se po celý rok. Suché se musí namočit, kdežto čerstvé vyloupete z jejich lusků a mohou se vařit hned, po dobu asi 50 minut. Přidává se k nim pár lístků šalvěje, stroužek česneku a trochu olivového oleje. Hodí se na nesčetné úpravy od polévek po přílohy nebo je z nich výborný fazolový salát.
Ochladilo se a tak jsem po delší době uvařila trochu sytější oběd - vepřové kotlety s vařenými fazolemi a křupavou pancettou. Na přání jsem navrch najemno nakrájela kolečka cibule, ale pokud nemáte rádi nebo nemůžete, klidně vynechte. My používáme cibuli z oblasti Tropea, která není štiplavá ani se po ní nenadmete jako balón, ale každá cibule tyto vlastnosti nemá, že..
Pravé toskánské fazole zřejmě neseženete, ale můžete použít jiné, podle vaší chutí anebo i konzervované, pokud jsou dobré kvality.
Výhodou tohoto pokrmu mimo jiné bylo i to,že po uvaření fazolí se vše připraví prakticky v jedné pánvi.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
4 vepřové kotlety
asi 400 gr fazolí
100 gr pancetty nakrájené na plátky (italská slanina)
olivový olej
sůl a pepř
trochu hladké mouky
*********************************************************************************************************************************
Nejdříve uvaříme fazole - měly by být jen mírně potopené vodou a pouze pobublávat. Solí se až když jsou téměř měkké, jinak slupka ztvrdne.
Kotlety naklepeme, osolíme, opepříme a lehce obalíme v mouce. Na větší pánev dáme rozehřát olej a maso v něm zprudka opečeme. Vyndáme na nahřátý talíř a vložíme pancettu kterou rychle opečeme do křupava - stačí 1 - 2 minuty. Vyjmeme a jsou na řadě fazole - dáme je prohřát s trochou jejich vývaru (pozor, neutopit!) - stačí opravdu málo jen aby se z pánve uvolnil výpek z masa.
Pancettu zamícháme do fazolí a servírujeme spolu s masem. Jestli máte rádi, posypte povrch tenkými plátky cibule, buď syrovou nebo osmaženou. Doporučuji zapíjet červeným vínem. BUON APPETITO!Usmívající se


Smažené rýžové koule (Arancini di riso)

12. září 2016 v 6:00 |  testoviny a rýže
Přesný překlad dnešního receptu by byl "Rýžové pomeranče" ale mohl by uvést v omyl že se jedná o nějaké ovocné nebo sladké jídlo. Naopak, tyto smažené koule jsou plněné masovým ragú, hráškem a mozzarelou (originální recept) nebo šunkou či jinou uzeninou a mozzarelou, po případě i zeleninou.
Původem ze Sicílie vděčí za své jméno pravděpodobně barvě kterou mají po usmažení a také kulatému tvaru o průměru zhruba 8 cm, i když v některých oblastech Sicílie se připravují arancini tvaru kónického.
Hlavní je zvolit vhodnou rýži rozhodně NE PŘEDVAŘENOU a smažit ve vyšší vrstvě oleje. Nebudou tak víc mastné jak by se někomu mohlo zdát, ale naopak olej vytvoří kůrku a dovnitř pak nepronikne žádná mastnota.
A nyní již samotný recept:
***********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
300 gr do měkka vařené rýže
50 gr strouhaného parmezánu
200 gr mozzarely
200 gr šunky nebo jiné uzeniny podle chuti
nebo:
masové ragú a několik lžic vařeného hrášku
asi 200 gr hladké mouky a voda podle potřeby na těstíčko
strouhanka
sůl a pepř
olej na smažení
********************************************************************************************************************************
Nejdříve si uvaříme rýži do měkka, když trochu prochladne přidáme strouhaný parmezán a dobře promícháme. Dáme jí vychladnout rozprostřenou na širší míse nebo tácu aby se neslepila.
Pak si připravíme náplň - originál předepisuje ragú na které najdete recept zde a přidáte do něj i uvařený hrášek. V tom případě je lepší si vše připravit den předem, pokud vám ragú zbyde, použijete jej k přípravě těstovin nebo lasagní.
Jinak můžete "arancini" (čte se "arančiny") naplnit na kostičky nakrájenou šunkou nebo uzeninou podle libosti. Mozzarelu (v Itálii se často používá i sýr zvaný "scamorza") nakrájíte též na kostičky.
Připravíte si těstíčko z vody a hladké mouky. Asi 200 gr mouky prosijete a přidáte špetku soli. Pak začnete rozřeďovat vodou až vznikne hladká kašička, , konzistence je o něco řidší než na palačinky.
Jejím úkolem je dobře "utěsnit" arancini aby se při smažení nerozpadali - většinou se totiž nepoužívají vejce.
Teď nastane plnění - do jedné dlaně dáte malý kopeček rýže a vyhloubíte důlek do kterého vložíte buď ragú a kousek mozzarelly nebo kousky uzeniny a mozzarelly. Náplně nedávejte příliš aby nevypadla ale zas ne moc málo jinak budete mít smaženou rýži a ne arancini.
Pak zabalíte aby vznikla dobře uzavřená koule. Nyní krátce ponoříte do směsi mouky a vody a hned vhodíte do strouhanky a obalíte ze všech stran. Pokračujete až jsou všechny obalené a pustíme se do smažení.
Olej dejte nejlépe do vyšší nádoby - já použila malý hrnec a smažila tak po třech kouscích, musí v oleji plavat. Je to trochu delší ale spotřebujete méně oleje a arancini zůstanou po usmažení suché a nenasáknou tukem.
Když jsou pěkně zlatavé, vyndáme je na mísu vyloženou papírovou utěrkou.
V Itálii se do vařené rýže přidává i trochu šafránu ale nevím zda je u nás běžně k dostání. Pokud chcete mít rýži víc barevnou, můžete jí obarvit trochou rajského protlaku.
Arancini jsou nejlepší mírně prochladlé, ale jsou výborné i za studena - tedy ne přímo z lednice ale při pokojové teplotě. Mohou se dát i zmrazit.
Servírujte se sklenkou chlazeného bílého vína a nezapomeňte popřát BUON APPETITO!Usmívající se

 


Omeleta se šunkou a hráškem (Frittata con prosciutto e piselli)

6. září 2016 v 6:00 |  bezmasà jìdla a pokrmy z ryb
Příprava omelety je jednoduchá a rychle vyřeší problém co k obědu nebo k večeři. Každý má jistě svůj vlastní recept, já dávám přednost italské "frittatě" která je o něco vyšší než normální omeleta a hezky nadýchaná díky strouhanému parmezánu. Správná "frittata" se opéká i z druhé strany, ale pokud máte rádi krémovitou konzistenci přidejte plátkový sýr a přehněte napůl. Dnes si připravíme klasickou frittatu se šunkou a hráškem ale verzí je nespočet, záleží na vaší chuti a obsahu lednice nebo spíže.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
4 vejce
100 gr šunky
200 gr hrášku (čerstvý nebo zmrazený)
půl cibule
2 lžíce strouhaného parmezánu
2 lžíce mléka (lze nahradit i vodou)
2 plátky taveného sýra
1 lžíce sekané petrželky
sůl a pepř
olivový olej
*********************************************************************************************************************************
Hrášek spolu s jemně nakrájenou cibulí na plátky dáme vařit do horké vody do poloměkka. Pokud byste použili sterilovaný hrášek, je už vařený a tak tuto pasáž musíte vynechat - cibuli dáte podusit na pánev spolu s hráškem, ale v prvním případě je lépe stravitelná. Každopádně pokud nejste jejím příznivcem, lze vynechat.
Vařený hrášek scedíme a necháme prochladnout, mezitím si rozšleháme vejce s mlékem, přidáme strouhaný parmezán a mírně osolíme a opepříme. Přidáme nadrobno krájenou šunku, hrášek s cibulí a část petržele.
Na větší pánev dáme rozehřát olej a vlijeme vaječnou směs. Hned zamícháme vařečkou (jako když děláme míchaná vejce) a pak už necháme opékat, jen občas pohneme pánví sem a tam. Když se frittata začne uvolňovat od okraje pánve, poklademe stejnoměrně na kousky natrhaným plátkovým sýrem a posypeme zbytkem petržele. Vypneme sporák a pánev přikryjeme na chvilku poklicí, jen aby se sýr rozpustil. Pak uvolníme frittatu od okrajů a přehneme. Dáme na talíř, každému ukrojíme porci a podáváme.
Kdo má chuť a čas nebo když je vás méně, může udělat jednoporcové omelety. Ať tak či onak popřejte si "BUON APPETITO!"Usmívající se

Panna cotta s omáčkou z lesního ovoce

2. září 2016 v 13:29
Panna cotta by v překladu byla vařená smetana ale všichni jí znají pod originálním názvem. Je to druh italského pudinku ze smetany, mléka, cukru a želatiny původem z regionu Piemonte v severní Itálii jehož zrození se datuje kolem začátku 20.století. Servíruje se většinou s rozmixovaným lesním ovocem nebo karamelem či čokoládou. Originál je pouze ze smetany ale někdy se přidává i kakao nebo ovoce.
********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
500 ml smetany 33%
80 gr cukru (uberte pár lžic na ovocnou omáčku)
3 plátky želatiny (nebo přiměřené množství práškové)
1 vanilkový lusk
lesní ovoce, ale můžete použít i jiný druh nebo čokoládu, karamel, marmeládu, Nutellu...
********************************************************************************************************************************
Napsala jsem jen smetanu ale pokud máte balení po 200 ml jako tady, můžete použít 2 balení a 100 ml mléka, nic se tím nezkazí. Dejte nabobtnat želatinu do studené vody. Vypláchněte kastrůlek ve kterém se bude smetana vařit studenou vodou (tak se nepřichytí na dno) a dejte na sporák na mírný plamen. Vařit se vlastně nesmí, jen ohřát k bodu varu. Rozkrojte vanilkový lusk a vyškrábejte semínka, dejte do smetany spolu s luskem který pak vyndáte.
Vymačkejte vodu z želatiny a přidejte do smetany kde jí necháte za stálého míchání úplně rozpustit.
Panna cotta se může servírovat buď v jedné formě např. na srnčí hřbet a pak krájet a dávat na talířky a polít omáčkou, nebo tradičně v jednoporcových skleničkách, miskách, prostě podle zvyku a domácích potřeb. Je lepší když ji vlijete do forem přes sítko.
Poznámka k želatině - nevím jestli máme stejnu gramáž pro jeden plátek, tady jsou to 2 gr a celkem je potřeba 6 gr ale některé recepty uvádějí jen 4 gr.
Pokud chcete udělat ovocnou panna cotta tak dejte 300 - 350 ml smetany a doplňte rozmixovaným ovocem. Nebo čokoládovou - buď nastrouhejte hořkou čokoládu do smetany (asi 50 gr podle toho jaký stupeň "čokoládovosti" chcete, nebo rozmíchejte v troše smetany či mléka 2 - 3 lžíce kakaa).
Na ozdobení se používají různé ovocné omáčky - ovoce rozvaříte s cukrem a když vychladne vlijete nahoru na dezert. Můžete použít i čokoládu, povrch třeba posypat sekanými oříšky, mandlemi, pistáciemi.. Kdo je opravdu na sladké, může dát karamel a posypat např. griliážem. Dětem bude chutnat i s trochou Nutelly..Pokud doma nemáte nic jiného, dobře poslouží i marmeláda, nejlépe domácí, trochu rozehřátá a podle potřeby rozředěná vodou (nebo ještě lépe - rumem!)
Já použila lesní ovoce, ale měla jsem ho málo takže výsledek je poněkud bídný... :-))
Další dilema je, zda dezert vyklopit či ne. Já nevyklápím, někdy to jde svízelně a zbaští se to i tak..
Ale pokud chcete mít úhledné bábovičky, stačí je na vteřinu namočit do horké vody skoro až po okraj - ale pozor, ať se nedostane dovnitř!- a pak se snadno vyklopí. Nebo formičky pokud jsou skleněné nebo porcelánové vypláchnout studenou vodou před naplněním ale já mám pocit že je ta voda pak cítit na jazyku.
Ať tak nebo tak, je to celkem rychlá e jednoduchá záležitost a úspěch zaručený! Rozhodně se to nedá srovnat s pudinkem - zvlášť s těmi dnešními. Nevím, možná jsou to moje chutě, ale dřív se mi zdály pudinky daleko chutnější. A nemyslete si - tady na tom nejsme o nic líp. Taky je ale pravda, že s pudinkem coby náplní do něčeho se v Itálii prakticky nesetkáte - většinou se používá cukrářský krém nebo krém z mascarpone.

Pasta z ostrova Lipari (Pasta delle Lipari)

31. srpna 2016 v 6:00 |  testoviny

Pro dnešní recept si zajedeme až k Sicílii, respektive na ostrov Lipari. Hlavní ingrediencí jsou mandle a ořechy. Mandle se na Sicílii používají hojně, od těstovin až po výborné zákusky, sušenky, moučníky nebo rozmanité výrobky z marcipánu a mandlového těsta, protože jsou typickým produktem tohoto regionu. Pasta delle Lipari je jednoduchá na přípravu a velmi chutná, mírně pikantní a vhodná pro všechny strávníky.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
350 gr těstovin ( originální recept jsou "spaghetti" ale lze použít i krátký formát - v mém případě mašle nebo-li "farfalle")
hrstku ořechů (asi 10 jader)
50 gr mandlí
1 stroužek česneku
5 lžic olivového extra panenského oleje
5 loupaných rajčat zbavených semen
peperoncino, oregano, sůl - podle chuti
*********************************************************************************************************************************
Rajčata spařte horkou vodou, oloupejte a rozkrojte napůl. Vyjměte semínka a nakrájejte na kousky.
Těstoviny dejte vařit do osolené vody a mezitím připravte "sugo". Do mixéru dejte mandle,ořechy, česnek a peperoncino a rozmixujte. Pak přidejte nakrájená rajčata, oregano, olej a sůl a ještě chvíli mixujte. Dejte vše do větší pánve nebo kastrolu, mírně ohřejte a přidejte scezené těstoviny uvařené "al dente" t.j. ne rozvařené. Zamíchejte a hned podávejte jak jinak než s přáním BUON APPETITO!Usmívající se




Brambory zapečené s cibulí (teglia di patate e cipolla)

26. srpna 2016 v 6:00 |  bezmasà jìdla a pokrmy z ryb
V očekávání (mohu říct i toužebném) chladnějších dnů jsem našla tento recept - jednoduchý, levný, chutný.. Už jsem jej párkrát dělala i jako přílohu k pečenému masu, ale je výborný i samotný nebo se salátem, dá se jíst teplý, vlažný i studený... Dále jej můžete obohatit i šunkou, salámem, někdy dávám pancettu (slaninu) nebo kousky salsicce (italské syrové klobásky). Vypadá spíš česky než italsky ale našla jsem jej v italské kuchařce - pravděpodobně pochází ze severní Itálie nebo z Toskánska kde se s oblibou používají jednoduché a lehce přístupné (rozuměj - to co najdeme ve spíži :-)) suroviny.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
800 gr brambor
1 cibule
pár lístků šalvěje
pár lístků tymiánu
strouhaný tvrdý sýr (Grana Padano nebo Gran Moravia)
strouhanka
30 gr másla
trochu mušlátového oříšku
sůl a pepř
eventuelně a podle chuti šunku nebo jinou uzeninu
*********************************************************************************************************************************
Vybereme přibližně stejně velké brambory a dáme je vařit ve slupce pár minut. Vyndáme, necháme prochladnout oloupeme a pak nakrájíme na plátky nebo nahrubo nastrouháme. V pekáčku rozpustíme máslo - lze použít i zdravější olej nebo nezdravé sádlo které ale v tom množství určitě neuškodí a získáte hezkou kůrčičku ( v těchto případech prostě fandím sádlu!) a vložíte první vrstvu brambor. Cibuli oloupete a nakrájíte na velmi jemné plátky, pokryjete vrstvu brambor, přidáte nasekaný tyminán, šalvěj, sůl a pepř a špetku muškátového oříšku. Můžete samozřejmě použít i jiné bylinky, podle chuti. Pokapeme tukem a uděláme další vrstvu z brambor a cibule tím samým způsobem.
Nakonec posypeme strouhankou kterou jsme smíchali s nastrouhaným sýrem a dáme zapéct.
Stačí zhruba 10 - 15 minut při 180 stupních a pak můžete dát pod gril aby se udělala pěkná kůrčička i zvrchu.
Tip pro ty, kteří musí mít maso : do brambor zlehka přimícháte na kostičky nakrájenou šunku, libové uzené nebo salám ( a hned je to veselejší,že? :-)) BUON APPETITO!Usmívající se


Setkání

23. srpna 2016 v 6:00 |  Zazitky a ruzne...
Dnes vám popíši mé první setkání (spíš bych měla napsat utkání) s italskou policií. O které je známo, že se neustále potýká s nedostatkem pracovních sil, ne snad proto že by o službu v tomto skvělém útvaru nebyl zájem, ale kvůli nedostatku financí. Nejsou peníze! vykřikují politici na stížnosti agentů kteří si ze svého kupují i papír na kterém musí psát hlášení s mnoha kopiemi. Nejsou peníze! je zavrhována každá žádost zoufalých komisařů aby jim byli poslány posily alespoň v době dovolených nebo zvláštních akcí. Peníze jsou jen na ochranky politiků nebo hlídání emigrantů ve sběrných centrech... ale to je už jiná story.
I přes extrémní nedostatek personálu se mi podařilo zaměstnat hned dva policisty a jsem na to právem hrdá.
Abych vás alespoň trochu uvedla do obrazu - mám ráda pejsky ale doma žádného nemáme tudíž jsem částečně adoptovala jednu psí slečnu - zlatý retrívr barvy šampáňo, 2 roky - kdo by odolal. Chodíme se spolu venčit do parku když je panička pracovně vytížená a jsme všechny spokojené.
Před pár dny se odpoledne vracíme k jejich domu který se nachází v jedné postranní slepé uličce. Nechám slečnu pejskovou na zahradě a když odcházím vidím auto které vjíždí do ulice. Tady nezaparkujou, myslím si, je to jen pro obyvatele. Zahnu za roh do naší ulice, auto vycouvá a jede pomalu směrem nahoru. Koukám na ně a říkám si, měla bych je upozornit že o něco výš je bezplatné parkoviště. To už auto stojí a řidič na mě mává červenou plácačkou a něco říká. "Cože?" ptám se. "Signora!" "Co potřebujete?" žiju nadále v domnění že chtějí zaparkovat.
"Jsme policie!" Auto je normální osobní, člověk za volantem v civilu.
Okamžitě se mi vybaví zkazky o falešných policistech, kteří se vloudí do bytu aby vás vykradli nebo tvrdí, že váš příbuzný měl havárku a potřebuje nutně peníze. Měli by se identifikovat, nemá ani uniformu, napadne mě zároveň s případem kdy se postiženému prokázali - průkazkou na tramvaj. Taky řekněte mi kdo z vás viděl opravdu a podrobně skutečnou policejní průkazku? I kdyby byla nakrásně pravá, zamávají vám s ní před očima a co vidíte? Rozmazanou fotku a nějaká písmena. Když si podvodníci vyberou osobu nad padesát, v 90% je dalekokozraká.
A mě ukázali jen PLÁCAČKU!! Mám jen malou kabelku kde jsou klíče, mobil-starší typ, sušenky pro pejskovou a kapesník. Dokumenty nemám, takže i když seberou klíče, nevědí kam jít.
Postavím se k situaci čelem - narazili jste, chlapci!
Řidič vystoupil a prý kam jdu. Já na něj s úsměvem ve stylu 'na mě si nepřijdete' : "Proč se ptáte?" "Musím vás zkontrolovat". " A proč zrovna mě?" přehlížím ho.
"Máte dokumenty?"
"Nemám!" odpovím zvesela. To víš, abys věděl kde bydlím - tůdle!!
"Nemáte...a kam jdete a odkud jdete?" Nedá si pokoj.
"Jdu domů a byla jsem se psem" začínám odsekávat.
"A kde je ten pes??"
"Pes je doma!!"
"Kde?"
"Támhle v té ulici!" ukážu dolů.
"Takže vy nejdete domů!"
"Jdu domů, pes je u sebe doma".
"On to není váš pes?" Začíná mu svítat a já mám dojem že někomu ukradli psa a mám co dělat s ochránci zvířat.
Situace se začínala komplikovat a na pomoc kolegovi z auta vystoupil druhý muž. A ejhle..toho znám! A je to opravdový policista!! Jéje.. vídávala jsem ho v parku s dcerkami kterak tam ze sebe dělal šaška.. "Dobrý den", tvářím se vstřícně. Poznal mě, určitě poznal, i když možná nevěděl kam mě zařadit. Jenže pak tomu sympatickému taťkovi ztvrdly rysy a hned na mě :" Odkud jdete paní?"
"Byla jsem se psem!"
"A kde máte psa??" Mám dojem že se zblázním.
"Pes je doma, já jdu domů, ale jinam domů... můžu vědět co se děje??"
A konečně jsem se dočkala věty, která nechybí v žádném pořádném policejním filmu : "Otázky tady dávám já!!"
A už to jelo - kdo jste, kde bydlíte, datum narození, musíme si vás zkontrolovat. Znovu se ptám proč.
"Jsme v Itálii", odpověděl logicky, "tak kontrolujeme!"
Ale že to trvalo - jsem tu už 33 let a tohle je moje první kontrola!!
"Koho je ten pes?" ptá se podezíravě. Řeknu jméno, příjmení i titul. Jako když mávneš kouzelným proutkem - kdo by neznal naší paní gynekoložku? Odrodila určitě i holčičky pana policejního...
Taky že změnil tón hlasu a zjihnul.
Prý jestli jsem s tím psem chodila ulicí nahoru a dolů?
Copak jsem blbá?? myslím si v duchu a nahlas přiznávám že jsem ho unesla do parku.
"A neviděla jste tady takové 2 ženské?"
" Neviděla". "Tak kdybyste je viděla, zavoláte nás?"
" To víte že jo" (ani mě nehne!! a jaké ženské - tlusté, hubené, bílé, černé, tetované..)
Ptám se alespoň jestli jsou Italky nebo cizinky? Prý cizinky, odpoví tajemně. To ovšem mění situaci - identikit jako hrom. Hlavně když má člověk jasno. Jsem propuštěna a smím domů.
Sotva jsem vstoupila do dveří, zvoní mobil a volá udýchaná majitelka slečny pejskové. "Představ si, volal mi soused že před mojí brankou jsou nějaké ženské a obhlížejí to tam. Tak jsem zavolala na policii a řekli že hned někoho pošlou - víš, já se s nimi docela dobře znám!"
Jo, vím. Nechám jí vydechnout a mírně přehánějíc povídám : "Víš co jsi provedla?? Málem mě zavřeli a holčičku (pejskovou, pozn.aut :-)) ti chtěli dát do útulku!" Vylíčím moje dobrodružství, ale solidarity se nedočkám, upřímně se baví a pro smích nemůže ani mluvit.
Po inkriminovaných ženských není už ani vidu ani slechu. Dospěli jsme k názoru že se prostě ztratili ve slepé uličce a řetězovou shodou náhod jsem se stala podezřelou číslo jedna.
Říkám si že za takovou důslednost by si příslušníci přece jen zasloužili abych dostála svému slibu a nahlásila podezřelé cizinky.
Jakmile potkám nějaké dvě Němky, Francouzky nebo Rusky zavolám na ně policii. A běda jim jestli sebou budou mít psa.....


Čokoládovo - banánový dort (Torta banane e cioccolato)

19. srpna 2016 v 6:00
Recept na čokoládovo - banánový dort jsem měla uložený už alespoň měsíc ale troubě jsem se vyhýbala jak se dalo. Dnes jsem měla doma i všechny potřeby - nevím jak vám, ale když najdu nějaký zajímavý recept který bych nejraději udělala hned, většinou mi aspoň jedna chybí - a i když teplo nás ještě neopustilo, v kuchyni už se dá existovat i během pečení. A tady je konečný výsledek !
******************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
3 vejce
80 ml mléka
80 gr másla
150 gr cukru
150 gr mouky
1 prášek do pečiva s vanilkou
100 gr hořké čokolády (použila jsem 75%)
2 - 3 banány
Pozn.: rozmixovala jsem spolu s čokoládou i pár mandlí ale jen proto že jsem je měla doma - v receptu nebyly, ale rozhodně neuškodily, naopak!
******************************************************************************************************************************
Nejdříve si připravte formu na pečení,použila jsem kulatou o průměru 24 cm. Buď jí vymažte a vysypte moukou nebo dejte na dno pečicí papír - aby lépe držel, vypláchněte formu studenou vodou. Okraje nevymazávám, po upečení objedu ostrým nožem, zůstanou tak po vyklopení rovné. Nechte rozpustit máslo (může být i rostlinný tuk nebo půl na půl) a dejte prochladnout. Čokoládu jsem použila vcelku a na hrubo rozmixovala, nedávala jsem čokoládové pecky a bylo to učitě lepší. Banány oloupejte a nakrájejte na kolečka. V receptu byly uvedené tři, já dala dva a zdálo se mi, že stačily - záeží na vás jak dalece je milujete. Oddělte žloutky od bílků ke kterým přidejte špetku soli a ušlehejte tuhý sníh. Pak našlehejte žloutky do pěny spolu s cukrem a za stálého míchání přilijte vychladlé máslo ale už nešlehejte, jen dobře míchejte vařečkou. Nakonec střídavě a po troškách mléko které by mělo mít pokojovou teplotu a mouku s práškem, dobře rozmíchejte aby se neudělaly žmolky, přidejte banány s čokoládou a úplně jako poslední sníh z bílků. Ten dávám tak na 3x a opatrně obracím zespoda nahoru a obráceně, aby se příliš nepoškodil.
Směs vlijeme do formy a dáme péct na 170° asi 40 minut bez horkovzduchu. Kdyby se vám zdálo že povrch dortu příliš tmavne, přikryjte jej alobalem. Zkuste špejlí jestli je dobře propečený, pak vyndejte z trouby a nechte pár minut ve formě odpočinout, objeďte nožem okraje aby se uvolnily a opatrně vyklopte - pokud používáte odepínací formu, tím lépe. Nechte vychladnout a pak pocukrujte.
Tento dort už se nijak neplní, ale podle mě by mu neuškodilo trochu šlehačky na ozdobu, dejme tomu položit jej řezem na talířek a vrchní část ozdobit. Záleží na vás, mě nezbývá než popřát BUON APPETITO!Usmívající se


Hambuger z lilků (Hamburger di melanzane)

16. srpna 2016 v 6:00 |  zeleninove pokrmy
Dnešní recept je vhodný i pro vegetariány a v ničem si nezadá se svým slavnějším masovým bratrem.
Použila jsem lilek, ale můžete vzít i jinou zeleninu, například cuketu anebo udělat zeleninovou směs - velmi dobrý je i s přidáním paprik.
**********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
1 lilek (cuketa, nebo směs lilku, cukety a papriky nebo podle vaší chuti)
2 plátky chleba (pokud použijete jen jeden druh zeleniny, stačí dva, jinak úměrně přidejte)
30 gr parmezánu
1 - 2 stroužky česneku
bazalka
sůl, pepř
olivový olej
**********************************************************************************************************************************
Lilek případně i ostatní zeleninu omyjte a nakrájejte na kostičky. Dejte na pánev s olejem a mírně poduste. Nechte prochladnout a vložte do mísy. Mezitím si namočte chleba v mléce nebo ve vodě a dobře jej vyždímejte a rozdrolte. Přidejte k zelenině spolu s parmezánem, utřeným česnekem, sekanou bazalkou (dávám zhruba jednu lžící), osolte a opepřete. Pokud je směs moc řídká, přidejte trochu strouhanky a nechte asi 10 minut uležet. Pak tvořte hamburgery, tady je na ně speciální forma, kulatá o průměru asi 10 cm do které se směs vloží a pak upěchuje, ale pokud jí nemáte stlačte dobře asi hrst směsi oběma rukama, aby byla hezky stmelená - vejce se nedávají. Pokud se vám i potom zdá že málo drží, obalte mírně v mouce nebo v jemně mleté strouhance - u pravých hamburgerů se to sice nedělá, ale tohle taky není pravý hamburger :-))
Rozehřejte olej na pánvi - ne moc, nesmí plavat! - a opatrně vložte, opečte a ještě opatrněji obraťte a opečte i z druhé strany. Z uvedeného množství - pouze z lilku, bez další zeleniny - připravíte 2 větší hamburgery. Podávejte se salátem nebo s bramborovou kaší a s přáním BUON APPETITO!Usmívající se

Kam dál