VÍTEJTE NA MÝCH STRÁNKÁCH

Vítejte na mých stránkách www.nejenhackovani.blog.cz. Jak sám titul napovídá, bude v nich řeč o háčkovaní a jiných ručních pracích, recepty a ostatní ženské zábavy. Doufám, že se vám u mě bude líbit.
Pokud budete mít zájem o nějaké návody, jsem k dispozici na e-mailové adrese ruzena60@hotmail.com. Děkuji za návštěvu, Růžena

Jak jel Ital do Brna

Před 45 minutami |  Zážitky a různé...
V nadprůměrně horkých dnech které zde panovaly téměř 3 měsíce pouze s kratičkými přestávkami (a jak se zdá ještě není konec - dnes opět 36°) jsem nostalgicky pročítala Českou kuchařku z 80.let protože náš jídelníček se zmrsknul na studená jídla, saláty, minutky, nebo salát - mozzarella, v nejlepším případě těstoviny s nějakou rychlou omáčkou. Dále ovoce- zelenina - ovoce, jako dezert přicházela v úvahu pouze zmrzlina...a pak voda a zas voda. Zdravá strava, samozřejmě, ale mám pocit že můj žaludek je rybník a v břiše kvákají žáby. Tak jsem se alespoň teoreticky laskala s omáčkami, knedlíčky, bramboráky a dortíčky. Když jsem slzela nad tím, jak možná ne příliš zdravě, zato jednoduše a chutně se u nás dřív vařilo, vzpomněla jsem si na jednu srážku mezi českou, respektive moravskou kuchyní a mým italským manželem.
Abyste byli trochu v obraze - můj jinak celkem klidný a spořádaný choť má fobii z čehokoliv tučného, slaného, sladkého a vůbec strašně nezdravého (podle jeho mínění) co se nachází v každé jiné národní kuchyni kromě té italské a i tam s výhradami podle toho z jakého pocházejí regionu.
Pokud mu naservírujete cokoliv co se vymyká běžné zvyklosti, jeho první otázka bude : "Co to je?" a hned za ní druhá : "Co to se mnou udělá??" Podle již osvědčeného scénáře já odpovím : "Nic, když na to nebudeš myslet!"
V tom je právě ten problém - když ví co pokrm skrývá, hned řekne že to jíst nebude protože by mu bylo špatně.
Je to opravdu jen jeho dojem a důkaz, že většina nemocí je psychického původu - kdyby věděl kolik másla, sádla, smetany, bešamelu a majonézy spořádal v domnění že ta omáčka na špagetách zrovna tak jako pěkně opečená krusta na čemkoliv je z parmezánu anebo že to bílé mazlavé je jogurt, jsem už dávno vdova.
Pokud se vám zdá, že to hraničí s hypochondrií - máte pravdu!
Jenže jak říkával můj tatínek, svět chce být klamán - a já dám na otcovské rady! Pravdivé je i přísloví které praví že i mistr tesař se někdy utne aneb na každého jednou dojde.
A na mého Itala "došlo" právě v Brně. Na toto malebné město mám já krásné vzpomínky z dětství kdy jsem tam jezdila za tetou a strejdou a manžel tam byl párkrát ještě než jsme se poznali. Pro Italy byla totiž Česká republika zajímavá už v dřívějších dobách, obzvlášť v období mezi 70. a 80. lety a "památkám" za kterými tam údajně jezdili bylo podle mě v průměru tak 20 - 25 let.
Při naší poslední návštěvě Prahy se na nás přijel na pár dní podívat i syn který pracuje v Mnichově a jelikož maminka byla jako vždy zaneprázdněná běháním po návštěvách, dělal společnost hlavně tatínkovi.
Prahu už viděl několikrát, tak prý kam se podíváme - jeden den jeli vlakem do Drážďan, druhý do Brna.
Manžel nadšeně souhlasil (kupodivu ho zrovna nikde nic nebolelo) a zvládl oba náročné výlety na jedničku. Sice mě trochu mrzelo že jsem do Brna nemohla jet taky, ale bylo mi slíbeno, že se tam podívám příště také, takže jsem je s lehkým srdcem pustila do světa.
Zatímco jsem se veselila, synek mi posílal z rychlíku vtipná sms,jako třeba že jsou na cestě a vlak se místy řítí krajinou až 80 kilometrovou rychlostí :-)) Alespoň si užili panoráma.
V pořádku a na čas dojeli, prošli se po hlavní třídě, prohlédli si město v novém kabátě a když jim vyhládlo, manžel zamáčknul slzu a rozhodl se zavzpomínat na staré, dobré (pro něj) časy kdy oběd v nejlepší restauraci jej přišel asi na tolik, co kafe na stojáka v Itálii. Z Prahy už věděl, že je všechno jinak, ale kdoví jestli se sem ještě vrátím - pravil - ať to stojí co to stojí, vzhůru na město!
Vybral restauraci hotelu Continental, kdysi jsme tam byli i spolu ještě před svatbou. Prý ten samý elegantní styl, vzorná obsluha, krásné prostředí...ve kterém přece nemohou číhat žádné nástrahy!
K jídlu si objednali polévku a pak specialitu šéfkuchaře - vybíral synek, tatínek se důvěřivě přidal, přiobjednali 2 pivka a hody mohly začít. Na závěr se ještě dorazili skvělým štrůdlem a kávou.
Jen na okraj, mám syny dva - jeden je český vzhledem a povahově Ital, druhý přesný opak. Chutě mají tak půl na půl, ale zvlášť ten mladší - co byl s námi v Praze - je přímo zamilovaný do české národní kuchyně a poměrně dobře se vyzná. Když někdo dokáže jet z Mnichova do dejvické cukrárny protože tam mají výborné žloutkové věnečky, řekla jsem vám všechno.
Večer jsme se zas sešli v pražském hotelu a já si vyposlechla nadšený komentář jak úžasné jídlo jim připravili! Prý malé, krásně měkkounké kousky masa, hlaďounké noky a HLAVNĚ naprosto skvěle uvařenou cibuli s malými kousíčky opečené slaniny (ale byla úplně libová, samozřejmě!) Něco mi nesedělo...aha..vařená cibule? Jak vařená? Prý taková dlouhá, nahoře trochu opečená a posypaná tou výbornou, libovou slaninou.
Kdybych si nelámala hlavu co to bylo za pro mě zcela neznámou, inovativní a superlativní specialitu, všimla bych si synátora kterak se usmívá pod fousy ( žádné nemá, ale přirovnání je trefné).
I optala jsem se ho, co to vlastně pojedli. Podal mi účet (nijak astronomický, mimochodem, vzhledem k místu) kde bylo černé na bílém napsáno - moravský vrabec s dušeným zelím a bramborovým knedlíkem!! On to prý věděl od začátku co si objednali, ale mlčel aby tatínka nepřešla chuť a hlavně (dodávám já) aby se zbytečně nezdržovalo protože měl hlad (jako vždy a pořád).
Pak už mu nechtěl kazit radost a (dodávám opět já) riskovat šokem vyprovokovaný žlučníkový záchvat.
Vzpomněla jsem si na všechno to vrtání, šťourání, vyptávání se na neznámé a nebezpečné potraviny - a pak se mi rozplývá nad moravským vrabcem se zelím?? Budiž maso, ale zelí? To samé zelí které jsem se asi 2x pokusila neúspěšně servírovat ... kdepak, je moc kyselé, moc sladkokyselé, nadýmá atd..
Přiznávám se, že když jsem mu vysvětlovala, že to co pozřel a bezproblémově strávil byla zavrhovaná poživatina, tak z mého hlasu zaznívala nemalá škodolibost. "Ale na lístku bylo přece napsáno "cibulka"? - bránil se (umí trochu česky a jídelní lístek v italštině nebyl, anglicky zas neumí on..) Jo, to byla..a kdyby rozuměl ještě o něco lépe, kromě zelí a knedlíků by si přečetl i "škvarečky!" Jenže to by si musel dát něco úplně jiného a třeba ne tak báječného...takže vlastně lépe tak!
Zlomyslně jsem koupila balíček kyselého zelí a táhla se s ním v kufru domů s tím, že ho udělám a bude se jíst bez odmluvy! Jenže pak se na něj nějak zapomnělo a když vyplulo na povrch, přečetla jsem si, že bylo vyrobeno a zabaleno někde v Polsku a záruční doba byla asi 2 roky..To bylo dost i na mě a putovalo do koše. Ale nevzdávám se, slyšela jsem, že v Lidlu se prodává a pomsta bude sladká -nebo spíš sladkokyselá..
Pokud někdo z vás pojede do Brna nebo znáte někoho kdo dělá v hotelu Continental, zajděte tam nebo jim vzkažte a vzdejte jim hold - učinili šťastného jednoho italského pamětníka a všechno bylo naprosto perfektní.
Jen v jednom byl maličko zklamán - po tom všem co do sebe naládoval, mu nebylo ani trochu špatně!!

 

Bábovka "7 kelímků" s broskvemi (Ciambella 7 vasetti con le pesche)

Pátek v 10:23 |  Moučníky
Konečně! Dočkali jsme se - alespoň dočasně - mírného ochlazení. Tedy mírného relativně, protože teplota, i když je pořád 26°prakticky klesla asi o 10 - 12... To už je pěkný skok. Ale hlavně přestal foukat horký vzduch který spolu s asi 80% vlhkostí všemu dodával zcela nežádoucí africkou atmosféru.
Od rána fouká čerstvý a silný vítr "maestrale" - mistrál, který nám umožní nejen dýchat, otvírat okna dokořán a chodit po ulici bez funění, ale i návrat do kuchyně :-)
Na oslavu jsem upekla bábovku (ciambellu) zvanou "7 vasetti" aneb 7 kelímků, s broskvemi.
Její jméno vychází právě z toho, že k její základní přípravě se použije přesně tolik kelímků od jogurtu jak je uvedeno v názvu a pak se propůjčuje k nesčetným obměnám. Podobný recept určitě znáte, jedná se o klasickou jogurtovou bábovku, tahle je trochu jiná hlavně tím, že místo oleje se přidá rozmixovaná broskev. Další broskev pak přidáte krájenou na kousky do těsta a získáte tak lehký, zdravý moučník který můžete konzumovat bez výčitek svědomí. Kromě toho je vláčný a hezky klouže do krku, což není především v létě k zahození.
Uděláno, vyfoceno a publikováno - připravte vše potřebné a jdeme na to!
********************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
3 kelímky od jogurtu polohrubé mouky
2 kelímky cukru
1 kelímek bílého jogurtu (nebo jogurtu s broskví, v tom případě dejte o něco méně cukru)
1 kelímek rozmixovaných broskví ( dvě nebo tři, podle velikosti)
..a tady máme splněno jak je psáno v názvu - 7 kelímků :-))
..dále budeme potřebovat:
3 vejce
1 prášek do pečiva s vanilkou
1 - 2 broskvě které nakrájíme na kousky a přidáme do těsta
trochu mléka nebo ovocné šťávy na eventuální rozředění
špetka soli
trocha strouhané citronové nebo pomerančové kůry
******************************************************************************************************************************************
Nejdříve rozmixujeme oloupanou broskev, nektarinky můžeme nechat i se slupkou, já jsem přidala i nějakou meruňku..Odměříme mouku a prosijeme do ní prášek do pečiva, přidáme sůl. Odměříme si i cukr.Nakrájíme na kousky ovoce. Formu (použila jsem klasickou na Ciambellu nebo chcete-li na věnec, ale lze použít jakoukoliv) dobře vymažte tukem a vysypejte hrubou moukou nebo strouhankou.
Celá vejce rozklepneme do mísy a spolu s cukrem šleháme do pěny. Pak přidáme jogurt, rozmixované ovoce, strouhanou kůru a dobře promísíme. Nakonec přisypáváme mouku s práškem - to už nešlehám, jen posypávám povrch a promíchávám pomocí vařečky. Pokud se vám zdá směs hustá, rozřeďte jí trochou ovocné šťávy (dala jsem trochu pomerančové bez cukru)
A musím se k něčemu přiznat - zbylo mi trochu másla (asi 30 gr) které jsem rozpustila a vlažné přidala do těsta. Není určitě na škodu, ale myslím že se obejde i bez něj, tak jak praví originální recept.
Asi lžíci mouky jsem si nechala na konec a posypala jsem s ní kousky ovoce, neklesnou tak ke dnu.Pak je vmícháme do těsta a nalijeme do formy. Peče se asi 40 minut při zhruba 170 - 180°. Troubu příliš nepředehřívám, moučníky s práškem do pečiva rychle naběhnou a pak často spadnou když je z trouby vyndáte.
Upečenou "ciambellu" necháme ve formě trochu zchladnout, pak vyklopíme na drátěnou podložku aby úplně vychladla, poté pocukrujeme moučkovým cukrem a s chutí se do ní zakousneme! BUON APPETITO!Usmívající se


Pesto z cukinek (Pesto di zucchine)

2. srpna 2017 v 17:02 |  Omáčky na těstoviny
Pasta con pesto - těstoviny s pestem je velmi dobré a rychlé jídlo. Takové to klasické, originál janovské, se připravuje z bazalky, pinolů, olivového oleje, parmezánu, pecorina a česneku. Nebyli by to Italové kdyby na každou z těchto ingrediencí neměli svá pravidla - bazalka jen s malými lístky, dokonce pouze ta pocházející z jedné části Janova a opatřená ochrannou známkou DOP (Di Origine Protetta - chráněný originál) pinoli a olej extra panenský též z ligurského pobřeží, Parmigiano Reggiano extra uleželý (nejméně 30 měsíců) a Pecorino sardo (ovčí sýr ze Sardinie) Fiore sardo též DOP. Dokonce i česnek má pocházet pouze z oblasti Vessalico blízko ligurského města Imperia, protože má jemnější chuť. A hlavně žádný mixér, ale používat striktně hmoždíř! Jen tak se uvolní ty pravé chutě a aromata..
Jedině takové pesto se smí honosit názvem "originale genovese", originál janovské. Jako téměř u všech krajských, oblastních nebo národních specialit, je opatřeno výše zmíněnou ochrannou známkou DOP anebo také DOC (Di Origine Controlata - kontrolovaný původ) a tento název se ujal i v běžné mluvě, takže když vám Ital o něčem řekne že je to "doc" (čte se "dok") máte co dělat s něčím opravdu kvalitním.
Tohle je ovšem teorie, i když stále existují výrobci - většinou malé, soukromé podniky nebo typické restaurace - kde dostanete "pesto alla genovese" jak má být. Pak ho vyrábí prakticky kde kdo i když se samozřejmě nesmí honosit značkou DOP nebo DOC, je to trestné (pokud se na to ovšem přijde - ale často se přijde :-))
Když čtete ingredience na obalu, dozvíte se leccos...Některé pesto je ale velmi dobré, jiné méně (hlavně bývají dost slaná) a nemám pro vás dobrou zprávu - to co se prodává v českých supermerkatech je jedno z nejhorších, aspoň to které se mi dostalo pod zuby - a nebylo ani to nejlevnější. Většinou podobné výrobky "original Italy" venku nekupuji, ale v nějakém pohnutí mysli jsem se chtěla přesvědčit, jestli je kvalita opravdu tak hrozná jak se povídá a bohužel asi je. Nepamatuji se jaká to byla značka, chutnalo jako zde to z diskountu, ale cena příliš diskount nebyla.
Chtěla bych být optimista a říct že jsem měla jen smůlu, ale většina mých českých kamarádek tvrdila, že pesto nerada protože není dobré, dokud ho neochutnaly tady, nebo jsem jim ho nepřivezla - a já kupuji to se značkou našeho supermerkatu nebo ho dělám doma a rozhodně nejezdím pro suroviny až do Ligurie.
Ale proč jsem vůbec sepsala tento román - dnes jsem udělala pesto z cukínek a jelikož bylo opravdu dobré, hned se s vámi podělím o recept. Pesto totiž je název pro cokoliv "pestato" - rozdrceného, takže ho můžete dělat i z jiných surovin než z bazalky, kromě cukín se připravuje třeba z ořechů, ze sušených rajčat a nevím z čeho všeho možného (ale zjistím a vyzkouším).
A teď už to naše cukínové:
******************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro asi 250 ml pesta:
200 gr cukinek (malé, bez jader)
hrstka bazalkových lístků
30 gr oloupaných mandlí
4 plné lžíce strouhaného parmezánu (Parmigiano Reggiano, Grana Padano nebo i Gran Moravia)
2 plné lžíce strouhaného ovčího uleželého sýru Pecorino
100 ml olivového extra panenského oleje
stroužek česneku
špetka soli (ale nejdřív ochutnejte, sýry jsou už dost slané)
******************************************************************************************************************************************
Cukíny dobře omyjte a odžízněte konce, pak nastrouhejte na hrubo a nechte na cedníku odpočinou asi půl hodiny aby ztratily přebytečbou vodu. Bazalka by se neměla omývat, ale jen otřít vlhkým hadříkem, aby neztratila aroma. Připravte si mandle nebo mandlové lupínky. Natrouhejte oba sýry, oloupejte a utřete česnek, ze kterého vyjměte prostředek, bude pak stravitelnější. Pokud ho nemáte rádi, můžete vynechat - v původním receptu ani nebyl ale zdá se mi, že tam "pasuje".
Do mixéru dáme vymačkané cukíny, sýry, bazalku a oloupané mandle a začneme mixovat - krátce zapneme, vypneme, přilijeme trochu oleje, opět zapnout na pár otáček, vypnout, přidat olej atd, až jej spotřebujete. Kdo chce přidat česnek, ať ho dá až nakonec a krátce promixuje. Konzistence záleží na vaší chuti, já nechávám pesto trochu hrubší, někdo má rád spíš jemnější.
Pokud ho chcete upotřebit hned, dejte ho do mísy do které se pak vejdou i těstoviny. Když jsou uvařené, sceďte je, dejte do mísy a pěkně promíchejte aby se obalily pestem.
Jestli ho chcete použít později, můžete jej buď zmrazit nebo dát do skleničky a povrch zalít olivovým olejem - v lednici vydrží 2 - 3 dny. Můžete jej zamíchat i do uvařené rýže nebo jako pomazánku, třeba na jednohubky.
Pokud vás zajímá pesto ořechové, recept na něj najdete zde .BUON APPETITO!Usmívající se

 


Salát se smaženým kuřetem (Insalata di pollo fritto)

31. července 2017 v 18:13 |  Maso a drůbež
Je horko, pořád větší a teď nás čeká prý nejteplejší období z celého, již tak rekordního léta .. Konkrétně dnes je 38°...co dodat. U plotny se dá být jen krátce a pokrmy musí být raději trochu výraznější chuti, protože v takovém horku není ani velký apetit.
Jedním z takových je "insalata di pollo fritto" nebo-li salát ze smaženého kuřete. Jedná se o malé kousky masa, obalené a rychle osmažené. Pro větší křupavost jsem dala i trochu sezamových semínek. Pak uděláme zeleninový salát podle chuti, zalejeme zálivkou, promícháme a nakonec přidáme maso.
Já jsem jej připravila s malými rajčátky, trochou opečených brambor, trochou rukoly a olivami.
Jiná chutná verze je s hlávkovým salátem, salátovou okurkou, rajčaty a strouhanou mrkví.
*******************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
kuřecí maso - asi 400 gr
2 vejce
strouhanka
sezamová semínka - podle obliby
olej na smažení
Salát:
hlávkový salát nebo pár brambor
asi 20 cherry rajčátek
rukola
salátová okurka
hrstka černých oliv (nebo strouhaná mrkev)
Zálivka:
asi půl sklenky olivového oleje
3 lžíce bílého vinného octa
sůl a pepř
******************************************************************************************************************************************
Kuřecí prsa rozkrájíme na proužky o délce asi 4 - 6 cm a široké zhruba 1 cm. Vejce rozkvedláme, osolíme a vložíme do nich maso - když si trochu odpočine, je křehčí. Pokud máte sezamová semínka přidejte je ke strouhance, pak v ní obalte maso, smažte obvyklým způsobem a dejte na papírovou utěrku aby se vsáknul přebytečný tuk.Jestliže chcete použít brambory a udělat trochu vydatnější jídlo, nakrájejte je na kousky, povařte asi 5 minut, osušte a osmažte spolu s kuřetem.
Poznámka : v Itálii se nepoužívá klasický trojobal jak jej známe my, t.j. obalit nejdříve maso v mouce. Přijala jsem tento zvyk za svůj a musím říct že maso je lepší, křupavější a hlavně lehce stravitelné.
Připravte salát.Ten s brambory je popsán výše, jinak nastrouhejte okurku na hrubší nudličky, nakrájejte salát, rukolu a rajčata na kousky, nebo pokud jsou opravdu malá jen přepůlte, přidejte i olivy. Pokud je nemáte nebo vám nechutnají, zaměňte je např.za strouhanou mrkev. Smíchejte s kousky masa a zalijte zálivkou kterou si připravíte z olivového oleje, octa, soli a pepře. Tuto zálivku smíchejte zvlášť a dobře vidličkou rozkvedlejte.
Přidejte osmažené kuřecí kousky, promíchejte a hned podávejte, aby maso zůstalo křupavé. BUON APPETITO!Usmívající se

Meruňkové "tiramisú"

23. července 2017 v 19:44 |  Dezerty
Nad názvem dnešního receptu by asi italští vyznavači kulinárních tradic (a není větší tradicionalista než Ital co se týče jídla) ohrnuli nos. Tiramisú znamená "zdvihni, pozvedni mě" a název je dán používanými surovinami - vejce, káva, čokoláda, likér... Dnes ale pomalu nenajdete recept který by nebyl nějak upravený, vylepšený, odlehčený..atakdále. Nejsem zrovna přítelem podobných kreací i když samozřejmě svoje triky, zlepšováky a hlavně zrychlováky mám také, ale nic se nemá přehánět. Pravá italská pizza nemůže mít počet ingrediencí dlouhý jako telefonní seznam zrovna jako vepřová pečeně se má podávat s knedlíkem a zelím a ne třeba s celozrnnou rýží a brokolicí jen proto, že je zdravější nebo právě módní.
Tímto se omlouvám všem vyznavačům a fandům pravého nefalšovaného tiramisú že jsem tento název použila i pro dnešní dezert. Společného má namočené piškoty, mascarpone, likér..takže mě lynčujte jen napůl - vi prego! Mrkající
Budiž mi též omluvou horké tropické léto které nás momentálně zužuje a proto jsem vyrobila lehčí, svěží krém kombinovaný s ovocem a místo kávy použila pomerančovou šťávu.
Kdo je při mě ať mě následuje, jdeme na to!
**********************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
250 gr mascarpone
1 kelímek hustého bílého jogurtu (použila jsem řecký, zde 170 gr)
3 plné lžíce cukru
sáček piškotů
šťáva z jednoho pomeranče nebo pomerančový džus
2 lžíce pomerančového likéru (použila jsem Grand Manier) nebo Amaretta
asi 10 2 zralých, šťavnatých meruněk (nebo broskví, malin, borůvek..)
hrstka mandlových lupínků - pokud máte rádi
******************************************************************************************************************************************
Nejdříve si připravíme vše potřebné. Vymačkáme pomeranč a jeho šťávu (nebo ovocný džus) nalejeme do misky. Pro dospělé přidáme likér. Na pánvičce mírně opražíme mandlové lupínky se lžičkou cukru - nezapomenout míchat :-)
Na krém jsem nepoužila vejce, takže do mísy dáme jen mascarpone do kterého po částech zašleháme cukr a jogurt. Pokud se vám zdá směs moc hustá, dejte trochu šťávy, ale opatrně, po kapkách, jinak se může srazit. Meruňky nebo jiné ovoce omyjte a nakrájejte na malé kousky. Mělo by být šťavnaté, ale ne příliš mokré. Do formy podle vašeho výběru - já použila rozměr zhruba 18x24 cm - dejte na dno trochu krému, jen aby bylo pokryté. Pak jeden po druhém namáčejte piškoty - nepřehánět, aby z nich nebyla kaše - a skládejte vedle sebe. Na ně přijde další vrstva krému kterou pokladete ovocem. Můžete je i rovnou zamíchat do krému, podle chuti a nálady. Pak opět namočené piškoty a zbytek krému. Pro ty kdo mají rádi trochu křupavého, posypte povrch opraženými mandlemi. Dejte vychladit do lednice alespoň na hodinku a servírujte. BUON APPETITO!Usmívající se


Hrnečku, vař! (aneb Fornetto Versilia)

16. července 2017 v 17:37 |  Moučníky
Spíš než hrneček je to pěkný hrnec...a spíš než hrnec,forma na bábovku, které se v Itálii říká "ciambella" (čti čambela) a je to taková nižší příbuzná s hladkou pletí oproti té české, vysoké a "hrbolaté".
Nic zvláštního,řeknete si, takových forem dneska je...
Kdepak,tahle je úplně něco jiného. Nedává se totiž do trouby, ale peče se na plynovém hořáku! Ano, na úplně obyčejném hořáku a výsledek je naprosto stejný, naopak, řekla bych o dost lepší,těsto jemnější a nadýchané. Další kuriozita je ta,že tento "zázrak" není posledním vynálezem kuchařských hvězd které už nevědí čím by vás šokovaly,ale je známý již od samého začátku 20.století kdy ne všechny domácnosti byly vybavené troubou na pečení.
Dalším důvodem byl i fakt, že i když troubu měly, zapínat jí v létě rovnalo se dušení ve vlastní šťávě.
V posledních letech pak k obnovení jeho obliby přispěla i stále dražší elektřina a také návrat k domácí kuchyni.
Neboť,řekněme si upřímně, exotika a novinky mají své kouzlo jednou za čas, ale nejhezčí vzpomínky a emoce u nás vyvolávají maminčiny knedlíky nebo babiččiny buchty.
"Fornetto" v přesném překladu znamená "malá trouba", proč zrovna Versilia se mi nepodařilo zjistit, je to jméno toskánského pobřeží. Buď se hodně používal právě tam, i když původem je z regionu Piemonte (hlavní město Turín) adoptovaný v Lombardii (hlavní město Milán) odkud se pak rozšířil po Itálii, nebo je to jméno výrobce, i když jako originál je uváděn "fornetto Pardini".
Ať tak nebo tak, opět se těší velké oblibě. Kromě již zmíněné italské bábovky "ciambella" se v něm dá připravit spousta pokrmů které se obvykle musí péct v troubě - buchty,chleba, pečivo, plněná zelenina jako např.rajčata nebo papriky, kuřecí stehýnka s brambory, samotné brambory nebo jiná pečená zelenina, slané plněné věnce apod.
Místo klasické bábovky lze upéct i piškotové nebo podobné těsto které se pak rozřízne a naplní krémy nebo zavařeninou. Četla jsem spousty receptů,kuriózní je třeba Sachr dort, pokud vám nevadí že má uprostřed díru :-)) Také jsem viděla piškot s krémem dejme tomu z mascarpone a v díře čerstvé lesní nebo jiné ovoce...
Jinak je postup i použitá těsta naprosto stejný jako při pečení v troubě, ani doba se příliš neodchyluje, zhruba hodinu a něco u bábovek, propečení se vyzkouší klasicky špejlí která se vsune jedním z otvorů v poklici.
Prvních asi 40 minut se nesmí otvírat, aby těsto nekleslo, peče se pár minut na středním plameni,pak se sníží na úplné minimum (skoro jako by se měl vypnout) a můžete se klidně zabývat něčím jiným.
Není potřeba předehřívat jako troubu ani jídla nijak zvlášť hlídat kromě prvních pokusů, ale to platí asi u každého pokrmu i způsobu vaření.
Tomuto zvláštnímu hrnci se také říká "fornetto di campagna" - venkovská trouba, protože se používal i na venkově kde se vařilo na kamnech, fornetto se dal hezky na okraj kde byla méně roztopená.
Skládá se ze tří částí - malá "poklička" na rozvod tepla, vyšší forma a poklice s otvory.
Ta malá se položí na hořák špičkou nahoru, do formy se naleje těsto a dobře uzavře velkou poklicí,pak se postaví na plyn a už se jen čeká...


Nemyslím že je k dostání v českých obchodech, ale kdybyste někdy jeli do Itálie podívejte se po něm, vřele doporučuji. Je k dostání i přes internet nebo v obchodních řetězcích typu Maury's či na některém z italských typických městských trhů, cena kolem 12 euro jako ten můj, který má průměr 24 cm. Musí se dobře vymazat máslem nebo sádlem a vysypat moukou nebo strouhankou. Po upečení se nechá téměř úplně vychladnout a pak se vyklopí na drátěnou mřížku. Je měkčí a vydrží měkký déle než klasický moučník z trouby.
I když jak jsem se zmínila můžete použít jakékoliv těsto, přece jen přikládám recept posledního výtvoru - pomerančové bábovky. Trochu jsem jí vylepšila zavařeninou a třeba někomu přijde vhod i v létě :-))
******************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
2 vejce
1 kelímek jogurtu (zde 125 gr) nebo stejné množství rikoty
1 a půl kelímku cukru
3 kelímky polohrubé mouky
špetka soli
1 prášek do pečiva s vanilkou
2 větší nejlépe bio pomeranče nebo 2 dl pomerančového džusu
1 kelímek rostlinného oleje
2 lžíce pomerančové zavařeniny
hrstka čokoládových pecek (podle chuti, nemusí být)
******************************************************************************************************************************************
Jogurt vlijeme do hrnku, kelímek dobře umyjeme a usušíme, bude nám sloužit jako odměrka. Připravíme si všechny potřeby - odměříme mouku, prosijeme do ní prášek do pečiva a přidáme špetku soli, promícháme.
Z jednoho dobře omytého pomeranče nastrouháme na jemno kůru, pak z obou vymačkáme šťávu. Pokud je nemáte,dejte pomerančový džus - asi 2 dl. Zavařeninu jsem použila kvalitní bio pomerančovou, typu "arance amare" ve které byla i rozemletá kůra, těstu dodala výraznější chuť. Odměříme si i cukr a olej.
Můžeme začít: do mísy rozbijeme vejce a postupně přidáváme cukr za stálého šlehání elektrickým ručním šlehačem nebo metlou až směs zesvětlá. Pak po částech dáváme jogurt nebo rikotu, zavařeninu, strouhanou kůru a prošleháme aby se vše dobře rozptýlilo.Dále pracuji jen s vařečkou - povrch posypu moukou s práškem, zamíchám, rozředím trochou šťávy, po částech přidávám olej, pak opět mouku,šťávu atd. až získáme těsto střední hustoty. Pokud budete dávat i čokoládové pecky, promíchejte je se lžící polohrubé mouky, neklesnou tak na dno těsta, ale budou rovnoměrně rozptýlené. Těsto pak vlijte do vymazané a moukou vysypané formy a vložte do středně vyhřáté trouby a nechte péct asi 40 minut při 170°. Doba i teplota jsou jako vždy relativní, záleží na troubě.
V případě že vlastníte fornetto Versilia platí výše uvedené rady :-)) Prochladlý moučník vyklopte na mřížku a po úplném vychladnutí pocukrujte moučkovým cukrem. BUON APPETITO!Usmívající se


Pod toskánským sluncem...deštěm...a měsícem

29. června 2017 v 7:00 |  Krásy Itálie
Nastal čas dovolených, prázdnin, cestování...Pokud ještě nemáte jasno, představím vám další kousek Toskánska a možná vám usnadním výběr :-))
Můžete si vybrat mezi mořem, přírodou, kulturou, zkrátka je toho zde "per tutti gusti" - pro každého něco.
Slunce na Toskánsku nešetří, letošní jaro vypuklo neobyčejně prudce a zrovna tak prudce nás opustilo - takhle to u nás vypadalo včera ráno:

Několik bouřek, po silnici tekla řeka, hromy blesky, pohotovost, kočka pod postelí celý den atakdále..ale opět dýcháme!!

...a můžeme se těšit na dny jako byly tyhle..


anebo takovéhle...foceno v oblasti zvané Versilia - na pobřeží Thyrrenského moře v lokalitě Lido di Camaiore


Zatímco zhruba 100 km jižněji se nedělo nic a pokračovalo krásné léto. Kdo si moře užil nebo ještě užije, může se zotavit v krásné toskánské přírodě a ubytovat se na pár dní například v jednom z početných "agriturismů" jak jsou zde nazývaná bývalá hospodářská stavení, kde najdete klid, pohodu a v neposlední řadě i produkty jejich vlastní výroby - zaručeně bio!
Tyto fotografie jsou focené dnes odpoledne v oblasti Val d'Orcia...dovolená by stála za to, co říkáte?










Tady jsme v oblasti s podobným jménem -Orciano - ale tato cesta vede k moři. Pokaždé když po ní jedeme autem mám chuť vystoupit a začít se tam válet. Krajina je takto krásně zvlněná protože v dávných dobách tam bylo moře...Fotky jsou z léta kdy bylo posečeno, ale krajina je fantastická i tím, že v každém ročním období má jinou barvu.




A protože je to k moři už jen pár kilometrů, tak si ho přece nenecháme ujít...malebné San Vincenzo!





Po dni plném dojmů zaručeně vyhládne, ale žádný problém - Toskánsko je v tomto směru skvěle připravené :-))




Nesmíte zapomenout na sklenku (nebo raději dvě) toskánského červeného vína kterým si připijete při západu slunce... pak znovu při východu měsíce... a kdo má víc! 🍷


Drobenkový koláč s rikotou a meruňkami (Torta sbriciolata con ricotta e albicocche)

26. června 2017 v 7:00 |  Moučníky
Vedro nevedro, přece jen mi to nedalo a zapnula jsem troubu! Důvodem byla nejen chuť na ovocný koláč, ale i zajímavý recept který jsem našla na internetu a v neposlední řadě i rikota a krémový sýr které jsem onehdy koupila už nevím s jakým úmyslem a kterým vzhledem k blížícímu se odjezdu na dovolenou hrozil vyhazov do koše. Meruňky byly pěkně uzrálé a ostatní suroviny se běžně nachází doma, protože se jedná o klasický drobenkový koláč. Výsledkem byl osvěžující moučník který dost rychle zmizel!
*********************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
300 gr mouky
130 gr másla
100 gr cukru
1/2 prášku do pečiva
1 vejce
špetka soli
citronová kůra
NÁPLŇ:
250 gr tvarohu
200 gr krémového sýra (typu Philadelfia)
3 lžíce moučkového cukru
1 vejce
citronová kůra
asi 300 gr vypeckovaných meruněk
**********************************************************************************************************************************************
Do mísy prosijeme mouku s práškem a špetkou soli, rozsekáme do ní tuhé máslo a rozdrobíme. Pak přidáme i cukr, citronovou kůru a rozkvedlané vejce. Znovu dobře promísíme a uložíme do lednice.
Mezitím připravíme náplň - utřeme vejce s cukrem, přidáme po částech rikotu se sýrem a trochu citronové kůry, mírně našleháme až vznikne hladký krém. Cukru můžete dát i víc, řiďte se svou chutí. Omyjte a vypeckujte meruňky. Formu vymažte tukem vsypte do ní polovinu drobenky (v tomto receptu bylo uvedené vejce, ale někde se do drobenky nepřidává), upěchujte a dejte na ní všechen krém. Ten pak pokladete meruňkami a posypeme zbytkem drobenky. Peče se při 170°asi 40 minut, krájejte až po úplném vychladnutí.
BUON APPETITO!Usmívající se

Kávové semifreddo (Semifreddo al caffè)

22. června 2017 v 7:00 |  Dezerty
Zatopili vám? Nám tady topí každé léto, ale to letošní začalo nějak brzy a ještě s větší vervou... Chce to něco na osvěžení a pokud se vám přejedla běžná zmrzlina mám pro vás variantu, kterou si můžete udělat doma - stačí málo ingrediencí a pak už jen vydržet pár hodin než ztuhne. Výsledkem nebude tradiční tuhá zmrzlina, ale výtečný krém, který se dá konzumovat hned po vyndání z lednice aniž byste zlomili lžičku při jeho dolování.
Tato lahoda se jmenuje "semifreddo" a doslova to znamená "polostudený" nebo lépe řečeno polozmrzlina. Prostě něco mezi krémem a zmrzlinou.
Recept i fotografie mám od mé drahé sestry Ivy , sice ne pokrevní, ale náš vztah je tak pevně stmelený téměř 35 lety společného osudu a soužití v Itálii že jí nemohu jinak nazvat :-)) Jako já ráda vaří a experimentuje - následující recept je toho důkazem.
Na rozdíl od receptů které jsem našla na internetu, kde se používají vejce nebo mascarpone, je tohle semifreddo lehké a nenáročné na přípravu - přesně to co je ideální v horkém létě!
**********************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
250 gr rikoty (podobné českému tvarohu, jemnější konzistence)
200 ml tekuté šlehačky
2 lžičky silného vychlazeného espressa
1 lžička čerstvě umleté, kvalitní kávy (ne rozpustné)
2 plátky želatiny
100 gr moučkového cukru s vanilkou
strouhaná čokoláda nebo kakao na posypání
******************************************************************************************************************************************
Želatinu ponoříme do studené vody a necháme nabobtnat aspoň 10 minut. Ze smetany ubereme asi 1/3 a ohřejeme jí v kastrolku. Mezitím do mísy nebo mixéru vložíme rikotu a začneme šlehat, přidáváváme po částech prosátý cukr, smetanu, espresso a mletou kávu. Želatinu vyndáme z vody, pěkně vyždímáme, dáme do teplé smetany a mícháme až se rozpustí. Pak jí přidáme do směsi, opět našleháme, aby se vše dobře promísilo. Vlijeme do pohárů nebo mističek a necháme vychladnout, nejlépe přes noc. Semifreddo je zpočátku tekuté konzistence, ale žádný strach, perfektně ztuhne! Povrch můžete zdobit např. strouhanou čokoládou nebo kakaem, popřípadě kopečkem šlehačky. BUON APPETITO! Usmívající se


Těstovinové saláty (Insalate di pasta fredda)

20. června 2017 v 7:00 |  Těstoviny
Těstovinový salát je z těch pokrmů, které nám usnadňují život v horkém létě. Může se připravit s předstihem, třeba po ránu kdy je v kuchyni ještě snesitelně ale i na poslední chvíli.
Používá se jakýkoliv druh krátkých těstovin (vřeténka, penne, farfalle-mašličky apod.) jediné co musíte striktně dodržet je kvalita těstovin, jinak přijde vše vniveč!
Těstoviny musí být vyrobené z tvrdé pšenice (grano duro) a uvařené "al dente", t.j. na skus, trochu zatuhlá. U méně kvalitních těstovin toho stěží dosáhnete, buď zůstanou tvrdé nebo se rozvaří.
Když je "pasta" uvařená jak má být, sceďte jí a zchlaďte pod studenou tekoucí vodou, ale jen rychle, žádné máčení, ztratila by se chuť. Pak jí osušte papírovou utěrkou a vhoďte do mísy kde jste již připravili ostatní suroviny.
Většinou se používá zelenina, ať čerstvá nebo konzervovaná, tuňák, šunka, mozzarella atd. Hlavní je mít na paměti, že se jedná o lehký letní pokrm a nezatěžovat jej velkým množstvím ingrediencí nebo dokonce různými průmyslovými omáčkami a pochutinami.
Uvedu několik příkladů pro inspiraci:
********************************************************************************************************************************************
Salát s tuňákem a citronem
Pro 6 osob:
500 gr těstovin
200 gr tuňáka v oleji nebo přírodním nálevu
2 lžíce sekané petrželky
1 lžíce jemně strouhané kůry z dobře omytého citronu
citronová šťáva - řiďte se vlastní chutí, já dávám asi lžíci
olivový extra panenský olej
sůl a pepř
******************************************************************************************************************************************
Těstoviny uvařte podle návodu a sceďte když jsou mírně zatuhlé. Propláchněte a osušte je papírovou utěrkou a dejte do mísy kde jste rozkouskovali okapaného tuňáka, přidali strouhanou kůru a šťávu z citronu.Dobře promíchejte, přidejte petrželku, olej, sůl a pepř a znovu promíchejte. Nechte krátce uležet a podávejte.Je to velmi osvěžující pokrm.


******************************************************************************************************************************************
Salát caprese
Pro 6 osob:
500 gr těstovin (penne, vřeténka)
300 gr cherry rajčátek
300 gr malých (třešničkových) mozzarelek
hrst bazalky
olej, sůl a pepř
********************************************************************************************************************
Uvařte těstoviny podle nahoře napsaného návodu. Rajčátka nakrájejte na kousky a přepůlte mozzarelly.Pokud nemáte ty malinké, nakrájejte na malé kousky normální mozzarellu. Vše smíchejte s těstovinami, přidejte natrhané lístky bazalky a ochuťte olejem, solí a pepřem Můžete přikápnout trochu vinného octa. Dobře zamíchejte a po krátkém uležení podávejte.










Kam dál