VÍTEJTE NA MÝCH STRÁNKÁCH

Vítejte na mých stránkách www.nejenhackovani.blog.cz. Jak sám titul napovídá, bude v nich řeč o háčkovaní a jiných ručních pracích, recepty a ostatní ženské zábavy. Doufám, že se vám u mě bude líbit.
Pokud budete mít zájem o nějaké návody, jsem k dispozici na e-mailové adrese ruzena60@hotmail.com. Děkuji za návštěvu, Růžena

Březen 2016

Pasta di mezzanotte (Půlnoční pasta)

29. března 2016 v 7:00 Těstoviny
Půlnoční pasta vděčí za svůj název černým olivám, které použijeme rozmixované nebo jemně nasekané. Jinak je příprava velmi jednoduchá a zvládnete ji než se uvaří těstoviny - v tomto případě fusilli aneb vřeténka.
INGREDIENCE:
350 gr pasta - nejlépe fusilli (vřeténka)
150 gr okapaného tuňáka
150 gr černých oliv
200 ml smetany (šlehačky)
muškátový oříšek, peperoncino
sůl a pepř
olivový olej
strouhaný parmezán
Dáme vařit vodu na těstoviny. Mezitím si připravíme omáčku. Okapaného tuňáka spolu s rozmixovanými olivami dáme na větší pánev mírně orestovat na olej. Přidáme smetanu, na špičku nože muškátového květu, peperoncino podle chuti, dobře zamícháme a pokud se vám směs zdá být příliš hustá, zřeďte jí trochou vody ve které se vaří těstoviny. Uvařené těstoviny - ne úplně do měkka ale "na skus" pak scedíme a vhodíme do pánve s omáčkou, chvíli promícháme, posypeme strouhaným parmezánem a ihned podáváme.

Veselé Velikonoce

24. března 2016 v 15:00 Velikonoce

Veselé Velikonoce, hodně zdraví, štěstí, pohody a míru vám všem přeje Růžena

Šikmá věž v Pise

20. března 2016 v 18:59 Krásy Itálie

Málokterá památka se může pochlubit takovou popularitou jako šikmá věž v Pise - alespoň z vyprávění jí zná snad každý. Ale Pisa není jen "torre pendente" - na "Náměstí zázraků" jak je nazýváno Dómské náměstí kde se nachází, je spolu s ní i krásné baptistero svatého Jana (Battistero di San Giovanni) a majestátní dóm Santa Maria Assunta ( Duomo di Pisa). Kuriózní je, že všechny památky jsou nakloněné i když to na první pohled není vidět tak jako u věže. Jsou postavené na půdě která je tvořena z jílu a písku (Pisa se rozkládá na březích řeky Arno 10 km od moře) což zavinilo propadání staveb. Šikmá věž je zvonice dómu která měla původně být nejvyšší na světě. Byla založena v roce 1173 ale bohužel chybička se vloudila a po postavení prvních tří pater v roce 1185 se stavba naklonila. Čekalo se dalších zhruba 100 let než se postavila další poschodí ale upustilo se od ambiciozního projektu a zvonice dosáhla výšky necelých 57 metrů. Výchylka od osy je momentálně 4°což tvoří asi 4 metry.
V minulosti se několikrát uvažovalo o narovnání věže protože hrozilo spadnutí. Poslední a zatím nejúspěšnější pokus byl uskutečněn v roce 1993 kdy věž dosahovala odchylu 4,5 metru. Na koncích věže byla umístěna protizávaží o váze téměř 900 kg která pomohla mírnému narovnání a zpevnění a umožnila tak turistům jí opět navštěvovat.
Dá se vystoupit až na nejvyšší okruh, ale já která mám závratě na třetí "šprycli" od žebříku a k tomu vidina lidí, kteří vystupovali ve vyšších patrech připlácnutí zády ke zdi mě odradila od tohoto požitku.
Bydlíme 60 km od Pisy takže jedna z prvních památek kterou jsem po mém příjezdu do Itálie toužila vidět byla právě šikmá věž. Moje představa věže- a jak jsem se později přesvědčila i mých českých návštěv - byla něco jako vysoký komín, bez nějakých zvláštních ozdob. Vždyť jsme neměli možnost jí vidět pomalu ani na fotografiích...
Jaké bylo překvapení, když jsme se přiblížili a za domy se najednou objevila veliká krásná bílá věž nakloněná určitě víc než jsem si představovala. Pak jsme se pokaždé bavili reakcí všech, koho jsme tam dopravili neboť mohu bez nadsázky říct že jsem poznala co znamená rčení "zůstali koukat s pusou dokořán".
Pisa je též městem studentů. Sídlo tam mají hned 3 významné university, Università di Pisa, Università di Sant'Anna a Università Normale di Pisa. Poslední dvě se zařadili mezi 100 nejlepších vysokých škol na světě kde většinou dominují školy americké a anglické. Zvláště ta posledni, Università Normale založena Napoleonem v roce 1810 je prestižní škola kam se dostávaji jen nejlepší studenti absolvující obtížný konkurs. Nehledí se jen na prospěch a výsledek maturity ale spíše na schopnosti logicky uvažovat a excelovat v určitém oboru. Studovali zde i 3 italští držitelé Nobelovy ceny a dva presidenti republiky.
K šikmé věži se proto váží i studentské pověry, napřiklad každý rok 100 dní před maturitou se sem sjíždějí studenti z Toskánských škol a "obskákají" věž stovkou skoků - po jedné noze! V Itálii je totiž maximální počet bodů u maturity právě sto a věří se, že kolik skoků dokáže student udělat, tolik bodů dostane pak u maturity.
Tento zvyk se neustále udržuje, letos připadl na 15. března i když podle videa které ukazovali v televizi bych hádala že se spíš změnil na 100 selfie :-).
V jedné velmi známé písničce o věži z roku 1939 se praví : "..ať žije věž v Pise která se naklání, naklání ale pořád stojí, která se naklání ale nikdy nespadne "..
A jak doufáme, bude se zpívat ještě mnoho dalších let!

Velikonoční věnec 2016

13. března 2016 v 15:58 Velikonoce

Snad to bude tím že letošní velikonoce přijdou tak brzy ale příprava mi poněkud vázne. Věnec na fotografii jsem vyráběla pro jeden obchod a spěchalo to, takže jsem fotila asi 10 vteřin předtím než putoval do rukou nového "majitele" a stihla jsem jen jeden portrét. Visí na skleněných dveřích tudíž jsem musela udělat stejně rub i líc a samozřejmě to nevycházelo - zřejmě i díky tomu, že to byl první věnec vyrobený touto technikou. Příště to snad půjde lépe (bude-li ještě nějaké příště!)

Zeleninová polévka "minestrone"

10. března 2016 v 7:00 Polévky
Italská kuchyně není jen "pasta" ve všech podobách ale i množství polévek, kterým se říká také "zuppa" - od slova "zuppare" což znamená namáčet. Tento název vznikl v době, kdy se do polévky přidával chléb a často tvořila hlavní a jediný chod. Italská polévka může být zeleninová, krémová, s těstovinami, cereáliemi , rýží ale jedno mají společné - jsou tak husté že v nich doslova "stojí lžíce". I do vývaru, kam se zaváří těstoviny, se jich přidává poměrně velké množství.
Asi nejznámější polévkou je minestrone. Původem je slovo "minestra" - polévka. Přídavek "one" značí něco velkého, v tomto případě množství zeleniny. Je to prostě taková bohatá polévka.
Dělá se minestrone zimní a letní, podle druhů sezonní zeleniny. Je vidět jeho starodávný původ, protože dnes už takové dělění neplatí - sezona je celý ŕok anebo máme zeleninu zmrazenou. Nicméně bych doporučila držet se pravidla a používat zeleninu narozenou v její pravé době - alespoň dokud se ještě rozezná jaro od zimy...
Letní minestrone se podává i studený, ale nějak jsem mu nepřišla na chuť. Přece jen jsem odrostla na bramboračce a kdo by tu jedl studenou!
****************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
1 větší cibule
1 mrkev
1 stonek řapíkatého celeru
3 brambory
2 stroužky česneku
1 porek
1/4 hlávky zelí nebo kapusty
1 plechovka fazolí v přírodním nálevu (tady 400 gramů) nebo 100 gr suchých fazolí které dáte na noc namočit
1/4 květáku
trochu nakrájené dýně
zmrazený hrášek podle chuti
asi litr vody
trochu polévkového koření typu Masox
sůl, pepř, olivový olej
zavářka - malý formát typu ditalini (vypadají jako malinké nasekané trubičky, tak půl cm dlouhé) nebo malé mušličky - asi 1 hrst na osobu
do základu lze přidat 100 gr pancetty (italská slanina)
*****************************************************************************************************************************************
Nejdříve připravíme základ. Pokud použijeme pancettu nakrájíme jí na kousky a dáme mírně osmahnout spolu s cibulí, mrkví a celerem. Zde bych chtěla napsat malou vsuvku - v Itálii, alespoň v Toskánsku se používá téměř výhradně řapikatý, ale jestli jej nemáte použijte normální celer. Postupně přidejte ostatní zeleninu - květák rozebraný na růžičky, brambory na kousky, porek na kolečka, hrášek, zelí nebo kapustu na nudličky, utřený česnek, masox,sůl a pepř a zalejte vodou. Dýni já osobně příliš nefandím, zdá se mi moc sladká ale do toskánského minestrone patří. Zelí nebo kapustu můžete předem krátce povařit v malém množství vody (pár minut) a teprve pak přidat do polévky, zabrání se tak nepříjemnému nadýmání.
Až potud je to víceméně normální zeleninová polévka, ale od těch českých se liší tím, že se nepřidává žádná zásmažka (kterou ostatně Italové téměř neznají a když, tak jen v podobě bílého bešamelu) ale zahušťuje se fazolemi. Správně by se měly použít pouze fazole zvané "borlotti", červeně žíhané a typicky toskánské ale nemyslím že jsou v našich obchodech k mání. Ať už použijete ty v konzervě nebo suché a namočené, nechte si stranou asi 1/3. Zbytek by se měl propasírovat přes síto nebo umlít - v Itálii je na to speciální mlýnek, ale poslouží i normální na maso. Samozřejmě ponorným mixérem to jde rychleji ale má trochu nevýhodu že rozmixuje i slupky a vše zklihovatí. Není to ale zas tak veliká vada a taky se k němu občas uchyluji když mám naspěch. Vložte do polévky spolu se zbytkem celých fazolí.
Poslední fáze je zavářka - těstoviny- malý formát- by měly být z tvrdé pšenice, aby nevznikla místo minestroone "lepenice".
Vhoďte do polévky hrst na osobu a obrňte se trpělivostí - budete stát u plotny a míchat. Polévka je už dost hustá a těstoviny by se mohly připálit. Pokud nemáte ty pravé, povařte je do polotuha ve vodě a až pak přidejte do polévky a dovařte - tím je zbavíte přebytečného škrobu který těstoviny z tvrdé pšenice nemají.
Polévku nechte chvíli ustát a pak podávejte pokapanou olivovým olejem a posypanou trochou pravého parmazánu. BUON APPETITO!!

Mimóza

6. března 2016 v 14:58 Moučníky

Mimózy patří mezi rostliny které se v českých krajích objevují spíše vyjímečně. Poznáte je podle pronikavé, trochu zvláštní vůně a podle krásně žlutých květů které připomínají huňaté bambulky.
Původem z Austrálie, kde je nazývána "zlaté proutí" a nachází se dokonce v australském státním znaku,
česky též akácie nebo kapinice, mimóza je rychle rostoucí strom (dorůstá se výšky až 8 metrů a z vlastní zkušenosti mohu říct že opravdu roste jak z vody). Je velmi bohatý na květy a začíná kvést - alespoň zde v mírném podnebí - koncem zimy a začátkem jara.
V Itálii se větvička mimózy stala symbolem MDŽ - ano, slaví se tu. Ne tak jako v Čechách v dobách minulých kdy se pořádaly podnikové akce, ale malou pozornost - většinou právě mimózu - italské ženy dostanou od partnerů, dětí a často i v obchodech. V televizi se mluví o ženách, jak jsou udatné, statečné, pilířem rodin, nenahraditelné v zaměstanání atd., atd. Vždyť to znáte.. :-)
V cukrárnách - a teď se dostávám k jádru věci - se objevují DORTY MIMÓZA , lehký piškot plněný žloutkovým krémem se šlehačkou a povrchem sypaným drobky vydlabanými z piškotu. Celkový dojem je velice "mimózní"
Příprava je prý - podle italských kuchařských knih - poněkud složitější což jistě vyloudí nejeden úsměv (shovívavý) u našich hospodyněk zvyklých na jiný stupeň náročnosti.
Pravda je, že by se měl udělat pravý cukrářský krém místo oblíbeného pudinku kterým se většinu nahrazuje, ale ani ten není nijak složitý, jak vidno z níže uvedeného receptu. Ale můžete použít pudink i bez šlehačky, chcete-li trochu lehčí verzi.
******************************************************************************************************************************************
A nyní samotný recept:
Piškot dělám trochu jinak než klasicky, ale osvědčil se.
na každé vejce 40 gr mouky a 30 gr cukru. Na dort Mimoza budete potřebovat 4 vejce, musí být o něco vyšší ale podle velikosti formy můžete dát více či méně. Formu používám o průměru 26 cm.
Na celé množství pak přidáte 1 malou lžičku prášku do pečiva.
Šlehají se celá vejce do kterých postupně přidáváte cukr až vznikne hustá, téměř bílá hmota (většinou tak 10 minut). Pak přidáte prosátou mouku s práškem po lžících a opatrně vmícháte vařečkou.
Dáte do vymazané a hrubou moukou nebo jemnou strouhankou (prosátou) vysypané formy. Pokud chcete mít rovné okraje, nevymyzávejte boční strany formy, upečené těsto pak lehce objedete nožem a uvolníte.
Peče se do zlatova při asi 170°zhruba 15-20 minut - jako vždy záleží na vaší troubě
Mírně prochladlý piškot vyklopte.
Než vystydne, připravíte si
cukrářský krém:
3 žloutky
3 - 4 lžíce cukru
2 plné lžíce Maizeny
1/2 litru plnotučného mléka
200 ml šlehačky
****************************************************************************************************************
Smícháte žloutky s cukrem a maizenou v trošce mléka. Zbytek mléka ohřejete - nesmí se vařit - a vlejete žloutkovou směs. Za stálého míchání necháte na mírném plameni zhoustnout. Přelejete do mísy a dáte zchladnout. Aby se na krému neutvořil škraloup, přikryjete nádobu potravinářskou folií nebo pokličkou. Šlehačku ušleháte a opatrně vmícháte do vychladnlého krému.
Dokončení:
Piškot rozříznete na 2 části - vrchní o něco menší než spodní. Vrchní část odložíte a spodní trochu vydlabete tak, aby vznikla miska na krém. Spodek mírně pokropíte rumem nebo jiným likérem podle vaší chuti (pozor aby se nerozmáčel! Pokud budou dort jíst děti, použijte např. ovocnou šťávu. Vydlabaný piškot rozdrobíte - tím získáte "květy" mimozy a dáte stranou. Naplníte krémem (nechte si stranou tak 3-4 lžíce) a můžete i přidat kousky ananasu. Přiklopíte vrškem piškotu, který pomažete zbylým krémem posypete piškotovými drobky.
Torta mimosa je na světě a nezbývá než popřát vše nejlepší k MDŽ!