VÍTEJTE NA MÝCH STRÁNKÁCH

Vítejte na mých stránkách www.nejenhackovani.blog.cz. Jak sám titul napovídá, bude v nich řeč o háčkovaní a jiných ručních pracích, recepty a ostatní ženské zábavy. Doufám, že se vám u mě bude líbit.
Pokud budete mít zájem o nějaké návody, jsem k dispozici na e-mailové adrese ruzena60@hotmail.com. Děkuji za návštěvu, Růžena

Červenec 2016

Těstoviny po uhlířsku z cukinek (Carbonara di zucchine)

31. července 2016 v 23:35 Těstoviny

Pod názvem "carbonara" si každý správný milovník italské kuchyně představí těstoviny obalené krémem z rozšlehaných žloutků s pancettou (sušená italská slanina) opečenou do křupava a strouhaným ovčím sýrem výrazné chuti. Najdete je i na mém blogu na následujících stránkách : http://nejenhackovani.blog.cz/1304/testoviny-po-uhlirsku-pasta-alla-carbonara
Dnes mám ale v úmyslu nabídnout obdobu této pochoutky vzhledem k sezóně a bohaté úrodě cukinek, je to pokrm vhodný i pro vegetariány nebo prostě pro ty, co mají rádi lehká a rychlá jídla. Pokud máte domácí vejce, tím lépe, jinak doporučuji použít vejce zaručeně čerstvá. Jak už bývá v italské (a hlavně mojí :-)) kuchyni zvykem, stačí pár ingrediencí. Tady jsou:
****************************************************************************************************************************************
Pro 4 osoby:
320 gr těstovin (penne, vřeténka, mašličky apod.)
3 žloutky a 1 celé vejce
200 gr malých cukínek
100 gr ovčího strouhaného sýra Pecorino
sůl a pepř
strouhaný parmezán (Parmigiano Reggiano, Grana padano, Gran Moravia)
olivový olej
*****************************************************************************************************************************************
Malé cukínky které nemají semínka a nemusí se loupat nakrájejte na malé kostičky o hraně asi necelý 1 cm.Dejte opékat na rozpálenou pánev s olejem za občasného míchání po dobu asi 10 minut až jsou hezky opečené. Osolte a opepřete (nejlepší je čerstvě mletý pepř) přendejte do misky nebo na talíř a nechte prochladnout. Žloutky rozšlehejte vidličkou ve větší míse kam se posléze vejdou i těstoviny, přidejte vlažné cukíny, nasypte strouhaný sýr Pecorino a dobře promíchejte. Uvařte těstoviny - pokud možno italského původu :-) podle návodu na obalu a sceďte je.Rozhodně neproplachujte a hned vhoďte do mísy s vaječnou směsí. Nyní musíte hezky promíchat aby se těstoviny dobře obalily. Můžete také mísu přikrýt přiléhavou poklicí nebo ještě lépe potravinářskou fólií a mísu pěkně protřepete, odspoda nahoru, ze strany na stranu. Svým teplem těstoviny "uvaří" vejce i když ve skutečnosti zůstanou krémová,tak jak to má být. Je vhodné použít pravý Pecorino nebo alespoň tvrdý vyzrálý ovčí sýr protože pokud jej nahradíte nějakým jiným méně zralým utvoří se vám v míse koule a těstoviny zůstanou neobalené. Na talířích ještě posypte trochou parmezánu a pak už mi nezbývá než vám popřát BUON APPETITO !Usmívající se
A pokud byste měli opravdu velikou úrodu cukinek a nevěděli jste co s nimi, zvu vás na cukínové orgie :-)
Inpsiraci najdete v nádledujících odkazech:

Anglický krém (Zuppa inglese)

29. července 2016 v 6:00 Dezerty
Přesný překlad by měl znít "anglická polévka" vzhledem k tomu že tento název vznikl od slova "zuppare" - namáčet protože v dřívějších dobách se dělaly zeleninové nebo luštěninové polévky a pro větší výživnost - a hlavně aby se zasytilo co nejvíc strávníků - se do nich přidávaly krajíce chleba který nasákl polévkou a vzniklo tak výživné jídlo z jednoho hrnce, které bývalo ve většině případů jediným chodem.
V našem případě se "nacucají" piškoty sladkým likérem a krémem - střídavě žloutkovým a čokoládovým - ovšem říkat polévka sladkému dezertu by mohlo uvést v omyl.
Nevyžaduje téměř žádné vaření, což v dnešních horkých dnech přijde víc než vhod.Nejoblíbenější je asi zmrzlina, ale dobře vychlazeným dezertem určitě nikdo nepohrdne!
Podle názvu by se mohl někdo domnívat že jde o anglickou specialitu, ale není tomu tak i když něco společného s nimi má. Jeho původ sahá dokonce až do 14.století, kdy v Toskánsku sídlila početná skupina Angličanů - jejich láska k Toskánsku je známá a vydržela až do dnešních dnů.
Není ale jasné, zda dezert vznikl jako pokus o typickou anglickou pochoutku jménem "trifle" anebo jestli se zrodil aby se zužitkovaly zbytky piškotu, žloutkového krému a čokoládového pudinku známých již v oněch dobách.
Co se mě týče, znajíc Toskánce a jejich kuchyň, nemám pochyb - dali jim zbytky!
Důkazem že se jedná o toskánskou specialitu je likér Alchermes, vynález florentýnských mnichů, ve kterém se máčí piškot.
Likér je jasně červené barvy, dnes se barví chemicky, v dávných dobách se k tomu účelu používali sušení a rozemletí broučci jménem "cocciniglia" (košenila). Kromě lihu obsahuje i skořici, hřebíček, cukr a kardamón. Chuť je mírně nahořklá a kořeněná. Myslím že můžete stejně úspěšně použít naší griotku, nebo jiný likér červené barvy jako třeba punč.
Místo piškotu se dnes v Itálii používají praktičtější cukrářské piškoty Savoiardi - dlouhé, křehké a lehké jako dech, jemně pocukrované. Můžete použít zbytek piškotu nebo piškoty kupované. I krém by se dal ošidit a nahradit pudinkem - ale tady bych se přimluvila za pravý cukrářský krém z vajec, na který najdete recept ZDE připravený z dvojité dávky, t.j. 1 litru mléka. V tom případě můžete snížit počet žloutků, stačí čtyři maximálně pět. Polovinu pak obarvíte čokoládou (nejlépe hořkou - stačí nalámat do horkého krému a nechat rozpustit). Je to jediné vaření které musíte podstoupit a oproti pudinku se doba protáhne o pár minut ale chvála vašich strávníků o mnoho delší dobu!
**************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
300 - 400 gr piškotů
sklenka griotky nebo jiného červeného likéru (např. punč)
Cukrářský krém připravený z dvojité dávky podle receptu ZDE:
30 - 40 gr hořké čokolády (nebo kakaa bez cukru)
nebo vanilkový a čokoládový pudink
strouhaná čokoláda na posypání
*******************************************************************************************************************************************
Likér rozředit vodou v poměru zhruba 1:2 (ve prospěch likéru, samozřejmě!). Pro ty z vás, kdo nemají alkohol rádi nebo jej nemohou, případně budou-li mlsat i děti, použijte nějakou červenou ovocnou šťávu, nepříliš sladkou. Podle stupně sladkosti můžete ale nemusíte také naředit.
Uvařte pudinky - nebo jak chci doufat, pravý cukrářský krém :-)) a polovinu jej obarvěte čokoládou. Dá se nahradit i hořkým kakaem rozpuštěným v trošce horkého mléka (asi 3 lžíce).
Ať už uděláte krém nebo pudink nezapomeňte občas zamíchat než připravíte základ z piškotů. Dobré je také pokrýt nádobu potravinářskou fólií, vlhkost která se pod ní utvoří zabrání vzniku škraloupu. Každopádně příprava dezertu je rychlá a krém se používá ještě teplý.
Do čtvercové nebo obdélníkové mísy dejte na dno trochu žlutého krému, na něj pokládejte vedle sebe piškoty namočené v likéru.Další vrstva je čokoládová, pak opět piškoty v likéru, žlutý krém a tak dále až vypotřebujete všechen materiál. Podle velikosti formy budete mít dezert vyšší či nižší, já použila obdélníkovou asi 30 x 40 cm ale pro slavnostnější příležitosti můžete dezert připravit do pohárů.
Poslední vrstva je krémová a měla by být vydatná. Povrch posypte strouhanou čokoládou.
Existuje ještě jedna varianta konkrétně mojí švagrové :-)
Polovinu piškotů namáčejte v likéru a druhou polovinu ve studené černé kávě. Není to vůbec špatné, naopak.
Ať tak či onak, připravenou dobrotu dejte do lednice vychladit aspoň na hodinu.
Celkově tento dezert připomíná tak trochu náš punčový dort, ale je rychlejší na přípravu.
V každém případě si nechte chutnat a jako vždy BUON APPETITO!

Salát z čerstvých fazolí s tuňákem (Insalata di fagioli freschi con tonno)

25. července 2016 v 6:00 Bezmasà jìdla
V Toskánsku jsou fazole velmi oblíbené, dříve se jim pro jejich vysoký obsah proteinů říkalo "maso chudých". Existuje několik druhů, v různých velikostech i barvách a jak už je v Itálii zvykem, každý recept vyžaduje svůj specifický druh,ne že vezmete první fazole které vám přijdou pod ruku. V tom je opět na místě přirovnání k masu - jiné maso použijete na guláš a jiné na svíčkovou.
Na dnešní recept použijeme čerstvé fazole které se musí vyloupat ze svých krásně do červena zabarvených, žíhaných lusků Jedná se o fazole zvané "borlotti" a prodávají se i suché a vyloupané po celý rok. Jsou zbarvené podobně jako lusky, velké asi 1 cm, trochu oválné a mají tenkou slupku a měkkou dužinu.
Suché fazole se musí namočit - nejlépe přes noc - pak se uvaří pomalým varem s přidáním lžíce olivového oleje, pár snítek šalvěje a stroužku česneku asi hodinu, nebo o něco déle, musíte ochutnat.
Čerstvé fazole nepotřebují namočit a vaří se tím samým způsobem,jen o něco kratší dobu - zhruba 45-50 minut, ale i tady je ochutnávka nejspolehlivější metoda.
Důležitý je pomalý var, jinak fazole praskají a některé zůstanou tvrdé, jiné se rozvaří.
A nyní samotný recept:
*******************************************************************************************************************************************INGREDIENCE:
600 gr čerstvých fazolí "borlotti" - vyloupaných získáme asi 400 gr
nebo 200 gr suchých
- lze použít i konzervu fazolí, dobře okapaných např. značky Bonduelle
150 gr tuňáka
1 čerstvá cibulka
3 tvrdší salátová rajčata nebo asi 10 - 15 cherry rajčátek
špetku oregána
sůl a pepř
vinný ocet
olivový olej
***************************************************************************************************************************************
Fazole uvaříme podle druhu jak uvedeno v horní části receptu. Scedíme ale neproplachujeme, rozložíme na mísu a necháme prochladnout. Mezitím připravíme ostatní: tuňáka necháme okapat a rozkouskujeme, rajčata nakrájíme na kousky, cibulku na slabé plátky. Vložíme fazole, přidáme oregáno, ochutíme solí a pepřem, zakápneme vinným octem a asi 2 lžícemi olivového oleje. Dobře ale opatrně promícháme aby se fazole nerozpadly. Necháme uležet aspoň půl hodiny, pokud je velké teplo, i v lednici.
Podáváme s čerstvým chlebem.

Pasta s čerstvými rajčaty (Pasta al pomodoro fresco)

21. července 2016 v 6:00 Těstoviny
Jak všichni Italové vědí, "pasta al pomodoro fresco"je jedním z nejjednodušších (a nejlepších) receptů pro letní oběd nebo večeři. Zapomeňte na těstoviny polité kečupem a posypané strouhaným eidamem - dnes si dáme něco o hodně lepšího a zdravějšího.
Především si připravte pár ingrediencí, ale opravdu kvalitních - jako u většiny italských receptů platí pravidlo že méně znamená více a čím méně toho budete potřebvat, o to větší musí být kvalita. V první řadě těstoviny z tvrdé pšenice a přimlouvám se za opravdu italské ale ne ty nejlevnější, které jsou kolikrát i v Itálii vyrobené ale z podřadnější mouky. Nebo se honosí italským názvem ale jsou třeba z Německa.
Pokud máte možnost nejlepší je nakoupit v italském obchodě.
Dále budete potřebovat asi půl kg dobře zralých rajčat, pak česnek - pokud máte čerstvý, tím lépe- olivový, kvalitní olej a hrst čerstvě natrhané bazalky. Sůl a peperončino dodají ten správný šmak, vše se posype strouhaným parmezánem a je hotovo.
***************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
320 gr italských těstovin
asi 500 gr dobře vyzrálých rajčat
1 stroužek česneku
hrst čerstvé bazalky
sůl a peperončino
olivový olej - asi 4 lžíce
strouhaný parmezán na posypání
***************************************************************************************************************************************
Rajčata musíte oloupat a nejjednodušší způsob je vhodit je na pár vteřin do vroucí vody, vyndat, ochladit studenou vodou a slupka jde krásně dolů. Jinak se ozbrojte ostrým nožíkem a oloupejte je jako jablka. Rozkrojte je a vymačkejte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na poměrně dost malé kousky a dejte do větší mísy kam posléze přijde i uvařená pasta. Rajčata osolte, přidejte peperončíno a utřený česnek. Pokud se vám zdá nestravitelný, přepůlte ho podélně a vyndejte střed, který je všeho příčinou. Máte-li česnek čerstvý, obejdete se bez této operace.Pak přidejte bazalku a olej a nechte asi půl hodiny odpočinout.
Bazalka by se neměla krájet ani drtit v mixéru, ale trhat. Nemá se ani oplachovat a když už se musí, tak jen velice krátce a pod tekoucí vodou. Důvodem je že ztratí část své vůně, jak stykem s vodou tak s kovem.
Nevím ale, jak to s českou bazalkou je. Když tu byla vloni na návštěvě kamarádka, moc se divila jak je místní bazalka voňavá a to jí pěstuji v kořenáči.Prý takovou vůni a aroma u nás nemá, ale neměla jsem možnost porovnat. Sušenou italskou jsem zkusila a klidně se bez ní obejdu - voní podobně jako seno.
Dejte vařit těstoviny, nejlépe nějaký krátký formát, vřeténka, mašle, penne, pennone (to jsou široké penne) nebo jim podobné.
Pro dobu vaření se řiďte návodem na sáčku, pak ochutnejte jestli to pro vás není přece jen moc "al dente".
Platí pravidlo, že když těstovinu rozkousnete, měla by mít všude stejnou barvu - když je tam ještě bílá tečka, není úplně dovařená. Uvařenou hned sceďte a vložte do mísy s rajčaty. Pokrm bude příjemně teplý, ne horký, jak se na letní jídlo sluší a patří. Posypte hojně parmezánem - doporučuji pravý Parmigiano Reggiano nebo Grana Padano, ale vím že v poslední době je v Čechách oblíbený i Gran Moravia což je také velmi kvalitní sýr vyráběný spolu s italskou firmou která na něj určitě přísně dohlíží - jak je znám :-))
Na ozdobu pár lístků bazalky a pak už jen BUON APPETITO!

Malinový dezert

19. července 2016 v 6:00 Dezerty
Tak dlouho jsem kolem něj chodila až na něj došlo - nemluvím o kdovíjaké pomstě, ale o malinovém poháru který se mi velice zalíbil u Alenky - blog Tetky perníkářky a jeho originál recept najdete ZDE. Vypadá i lépe než ten můj :-)
Pro úsporu nádobí jsem neudělala poháry ale dezert vcelku a navíc do alobalové formy která se pak vyhodí.
V teplotách které tu v tom období panovaly se muselo pracovat rychle a úsporně :-))
Na chuti mu to ale neubralo, neboť jsem jej ani nestihla vyfotit naporcovaný, lépe řečeno poslední porce byla snězena přímo z alobalu..
Trochu jsem recept upravila podle nabídky našich obchodů a chutí mých jedlíků.
******************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
350 gr rikotty
1 kelímek zakysané smetany
3-4 lžíce cukru (podle chuti)
cukrářské piškoty
čokoládové pecičky
trochu rumu nebo jiného likéru
maliny
*****************************************************************************************************************************************
Hlavní změna je v tom, že jsem piškoty trochu namočila v rumu - to víte, zbytek rodiny je pánský. Po pravdě řečeno, dala jsem trochu rumu a trochu vaječného koňaku. Obojí si vozím z Čech, protože tady specielně rum, takový ten hezky voňavý, abys pohledal.
Na krém jsem pěkně našlehala rikottu s cukrem a smetanou, pak vmíchala malé čokoládové pecičky(spíš kousíčky) z hořké čoklády. Na dno formy jsem dala trochu krému, na to mírně namočené piškoty a opět krém, do kterého jsem opatrně zamáčkla polovinu malin. Zarovnala zbytkem krému, pokladla malinami a posypala trochou strouhané čokolády - striktně hořké (opět ty mužské chutě!)
Dala jsem vše asi na hodinku vychladit a pak už jen sklízela chválu..o kterou se ráda podělím s Alenkou!Usmívající se

Bolgheri

15. července 2016 v 6:00
Bolgheri je půvabná toskánská vesnička v okrese Livorno pár kilometrů od moře v oblasti zvané Maremma degli Etruschi a i když malinká je proslulá nejen v celé celé Itálii ale i ve světě. Nachází se v krajině charakterizované vinicemi a olivovníky a za svou slávu vděčí nejen své výhodné poloze a nádhernému okolí, ale především známé poesii básníka Giosué Carducci, nositeli Nobelovy ceny za literaturu, který tam prožil své dětství na které často vzpomínal i v pozdější tvorbě.




Báseň "Davanti San Guido" opěvující krásu krajiny a především 5 km dlouhou silnici vedoucí od kapličky San Guido až do Bolgheri lemovanou dvěma řadami vysokých cypřišů,které - velmi volně přeloženo - " vysocí a vzpřímení jdou od San Guido do Bolgheri v řadu dvojitém" napsal během jedné ze svých cest do Říma kde působil v pozdějších letech. Je to báseň dojemná a melancholická, popisuje loučení s milovaným krajem a jak vzpomíná můj manžel, který chodil do školy v době kdy se ještě po žácích vyžadovalo aby se učili, museli jí znát nazpaměť což byl nelehký úkol vzhledem k tomu, že je dlouhá na 3 a půl stránky a psaná ve starém toskánském dialektu - je z poloviny 19.století. Nicméně nikdo si nedovolil protestovat (blahé časy - zvlášť pro učitele) a i díky tomu mají tehdejší školáci skvělou paměť a znalosti z dějepisu o kterých se dnešním středo a vysokoškolákům často jen sní.


V básni s láskou vzpomíná i na svou milovanou babičku které byl na náměstí v Bolgheri postaven pomník a je pohřbena na tamním hřbitově.


Do Bolgheri se vstupuje bránou hradu z červených cihel, který je již od 13.století majetkem rodiny Gherardesca a pokračuje se uličkami vydlážděnými starobylou dlažbou kolem antických domů až k náměstí odkud je nádherný výhled do kraje.


Za pozastavení určitě stojí několik malých řemeslnických obchůdků s typickými toskánskými výrobky především z pálené hlíny a posezení v některé z kaváren, restaurací nebo vinárniček, které nabízejí gastronomické a především vinařské produkty tohoto pohádkového kousku toskánské země. Bolgheri se může pochlubit i produkcí jedním z nejlepších červených vín Itálie, například značky Ornellaia a Masseto a především Sassicaia z panství San Guido jehož nejdražší ročníky můžete obdivovat jen za sklem pečlivě uzamčených vitrínek. Tato skvělá kvalita je dána zvláštním druhem půdy a slunečným klimatem, poměrně suchým a mírně větrným. Když projíždíte kolem slavných vinic, máte pocit, že jsou česány hřebenem a kontrolovány lístek po lístku, hrozen po hroznu. Není to tak daleko od pravdy, protože výběr je pečlivě střežený a produkce není rozhodně industriální - sklizeň probíhá ručně. Tomu odpovídá samozřejmě i cena - láhev takového vína přijde v obchodě i na 400-500 euro ale je znám případ kdy byl soubor šesti lahví vína Sassicaia ročník 1985 vydražen na rekordní cifru přes 18 000 dolarů. Bylo též vyhlášeno nejlepším vínem na světě. Jsou samozřejmě i přístupnější ceny pro nás smrtelníky, záleží na ročníku, zralosti hroznů, jejich kvalitě - na nejdražší vína jsou vytříděny jen ty nejlepší. Produkce je omezená, to co je navíc se přidá k jiným druhům hroznů a vyrobí se z nich "normální" víno. Všechna tato vína jsou držitelem ochranné značky DOP (Di origine protetta) nebo-li Chráněný původ. Odjinud než z tohoto kraje nemohou vína s těmito jmény pocházet.


Bolgheri je součástí obce Castagneto Carducci. Původní název byl Castagneto Marittimo, začátkem 19.století bylo jméno změněno jako pocta významnému básníkovi který tam strávil část svého života a v domě kde žil bylo zřízeno muzeum. Obec má podobnou charakteristiku jako jeho "slavnější" příbuzná, nachází se na vyšším kopci odkud je možné obdivovat krásnou přírodu,je obklopena vinicemi a olivovníky. Pořádají se zde významné akce jako vinařsko-gastronomickou Castagneto a tavola (Castagneto u stolu) a Mezinárodní hudební festival.

Závěrem pár slov o typických produktech - kromě již zmíněných vín - vedle exkluzívního červeného se vyrábí i velmi kvalitní bílé a růžové, bohatá je produkce ovoce a zeleniny a mohu vás ujistit, že lepší a kvalitnější málokde ochutnáte. S tím souvisí i výroba výborných marmelád,medu a kompotů. Z masných výrobků stojí za pozornost a hlavně za ochutnání šunka,salámy a klobásy především z divokého kance které mají dlouholetou tradici.Blízkost moře vám pak zaručí speciality ze všech možných druhů ryb, ať ve spojení s těstovinami nebo upravené na různé způsoby. Ze sýrů bych vybrala výtečné ovčí sýry Pecorino maremmano.

Ale ze zkušenosti mohu směle tvrdit že cokoliv v této oblasti ochutnáte, uvaříte či vypijete vaše chuťové buňky budete přinejmenším rozmazlovat!
Pokud jsem vás příjemně naladila, ráda bych vás upozornila že v této zóně - jako ostatně v celém Toskánsku - je možnost ubytování v nesčetných agrofarmách které se vyznačují nejen krásným prostředím ale i pohostinností, nabídkou vlastních produktů a v neposlední řadě i přístupnějšími cenami než např. letoviska u moře - ke kterému se pohodlně dostanete autem a večer se vrátíte do příjemného, klidného prostředí uprostřed přírody.
Prozatím nashledanou - vlastně Arrivederci!

Pesto z cukinek a rukoly (Pesto di zucchine e rucola)

12. července 2016 v 16:29 Omáčky na těstoviny
Ještě jednou cukínky - tentokrát si z nich připravíme pesto. Z uvedeného množství budete mít pesto tak na 6 - 8 porcí . Můžete jej připravit do zásoby a uložit v lednici kde vám vydrží pár dní anebo zamrazit. Pak stačí jen rozmrazit a bude jako čerstvé. Nejlépe chutná samozřejmě s těstovinami, můžete použít jak krátký (vřeténka,penne) tak dlouhý formát (špagety nebo linguine což jsou taky špagety ale placatější).
Lze jej přidat i do rizota.
*******************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
150 gr rukoly
2 střední cukiny - asi 100 gr
1 stroužek česneku
100 gr strouhaného Parmezánu (Parmigiano) nebo Grana Padano
40 gr slaných arašídů
pár lístků bazalky
olivový olej
sůl a černý pepř
*******************************************************************************************************************************
Nejdříve dobře operte rukolu a vhoďte do vařící vody aby se spařila. Pak jí hned vylovte a hoďte do studené vody nejlépe s kostkami ledu.Uvedené množství je relativní, já jí nevážím, většinou stačí naplnit větší sáček, tak 30x40 cm. Rukolu rozložte na savý papír a osušte. Cukíny omyjte a nakrájejte na slabé plátky. Na pánvi rozehřejte olej a nechte osmahnout stroužek česneku, pak přidejte plátky cukínek, sůl a pepř a duste asi 10 minut. Vyjměte česnek (ale pokud vám chutná, klidně ponechte) a dejte vše do mixéru spolu se sýrem, rukolou, bazalkou a arašídy.
Používání arašídů není v italské kuchyni obvyklé, zvlášť při přípravě pesta, proto mě tento recept zaujal - občas změna neškodí. Musím říct že výsledek není vůbec špatný a rozhodně levnější (a obzvlášť pro české domácnosti dostupnější - kdo nemá doma v zásobě slané buráky!!) než obvyklé piniové oříšky.
Mixujte krátce s intervaly a pomalu přilévejte olivový olej. Nedávám jej moc, jen aby se hmota spojila, pak se pesto rozředí trochou vody ve které se vaří těstoviny - ušetříte nejen peníze ale i kalorie.
Pesto které nepoužijete hned, uzavřete do skleniček a povrch polijte trochou oleje nebo dejte do mrazáku.
Pokud chcete hned vyzkoušet, dejte vařit vybraný druh těstovin a do větší mísy dejte zhruba 2 plné lžíce pesta na osobu. Počítá se tak s 80 - max. 100 gramy suchých těstovin na porci.
Pesto rozřeďte troškou horké vody ve které se "pasta" vaří, sceďte jí a ihned vhoďte do mísy. Dobře zamíchejte, posypte na talíři ještě parmezánem, ozdobte lístky bazalky nebo rukoly a podávejte.
BUON APPETITO!

Pasta cukiny, tuňák a Philadelfia (Pasta zucchini tonno e Philadelfia)

4. července 2016 v 16:58 Těstoviny
Rychlý oběd nebo večeři připravíme podle následujícího receptu. Jak bývá v italské kuchyni zvykem, směs na ochucení těstovin je hotová dřív, než se tyto uvaří, což je doba kolem 12 - 14 minut, podle druhu a také podle chuti každého z nás (a leckdy i podle stavu našeho chrupu!). Uvařená "pasta" se neproplachuje ani nenechává stát aby došla v horké vodě - uvaří se aby byla akorát, scedí a hned vhodí do pánve nebo do mísy s ostatními ingrediencemi, dobře promíchá (pokud je omáčka nebo směs vařená, jako v dnešním receptu, míchejte asi minutu na mírném ohni, v tom případě scedíte těstoviny o chlup dříve). A nyní samotný recept:
**********************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
320 gr těstovin krátkého formátu (vřeténka, penne, fusilli)
2 středně velké cukiny (asi 150 - 200 gr)
160 gr tuňáka v oleji
5 - 6 lžic krémového sýru Philadelfia - můžete použít i jiný podobný sýr
1-2 stroužky česneku
olivový olej
sůl a pepř
************************************************************************************************************************************************
Omyjte a rozkrojte cukiny podélně a pak na tenké plátky.Na větší pánev dejte olej a když je horký vhoďte stroužky česneku. Když začne mírně žloutnout, přidejte nakrájené cukiny a nechte dusit asi 10 minut dokud nejsou měkké.Potom vložte okapaného tuňáka a na pánvi rozkouskujte. Vařte ještě nějakou minutu, pak vyndejte česnek, přidejte trochu vody ve které se vaří těstoviny (stačí 1-2 lžíce) a nakonec krémový sýr a rozmíchejte (pro tuto poslední "operaci" sundám na chvíli pánev z ohně).Těstoviny sceďte a vhoďte na pánev, dobře promíchejte spolu se směsí na mírném plameni a podávejte.
P.S. V receptu není uvedený parmezán, protože do těstovin s rybami by se přidávat neměl. Ale kdo se bez něj (jako třeba já) neobejde, není na škodu :-)