VÍTEJTE NA MÝCH STRÁNKÁCH

Vítejte na mých stránkách www.nejenhackovani.blog.cz. Jak sám titul napovídá, bude v nich řeč o háčkovaní a jiných ručních pracích, recepty a ostatní ženské zábavy. Doufám, že se vám u mě bude líbit.
Pokud budete mít zájem o nějaké návody, jsem k dispozici na e-mailové adrese ruzena60@hotmail.com. Děkuji za návštěvu, Růžena

Únor 2017

Špagety se škeblemi (Spaghetti con le vongole)

27. února 2017 v 7:00 Těstoviny
Špagety se škeblemi jsou typickým středozemním pokrmem. Za jejich vznik vděčíme Neapoli odkud se rychle rozšířili po celé Itálii a odtud do světa. Osobně používám škeble konzervované, již očištěné bez písku a bez skořápek, je to jednodušší a rychlejší než kupovat a čistit čerstvé. Také nepředpokládám že by se jimi (těmi čerstvými) hemžily české trhy, takže předkládám recept v této zjednodušené úpravě.
Jako většina typických italských receptů budete potřebovat pár surovin - v tom je jejich krása.
*************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
400 gr špaget
200 gr konzervovaných vyloupaných škeblí ( s nálevem to bude zhruba jednou tolik )
2 stroužky česneku
2 lžíce petržele
olivový olej extra panenský
sklenka bílého suchého vína
peperoncino nebo pepř
*************************************************************************************************************************************
Na větší pánev která pak dokáže pojmout i špagety vlejte olej a když se ohřeje vhodte do něj oloupané stroužky česneku, nechte je zezlátnout. Lépe se osmahnou když pánev nakloníte aby byli ve vyšší vrstvě oleje, pak je vyjměte. Vložte scezené škeble, promíchejte a zalijte vínem. Zvyšte plamen aby se odpařil alkohol a opět zmírněte, přilejte i trochu nálevu aby nezůstaly suché.
Nechte chvíli povařit - stačí pár minut, mezitím dejte vařit špagety "al dente" - nebo-li na skus,trochu tuhé, protože se dovaří spolu se škebličkami. Nechte si stranou naběračku vody ve které se těstoviny vařily - poslouží pro eventuální zředění - a špagety sceďte. Vhoďte je do pánve, přidejte mletý pepř nebo ještě lépe peperoncino, zřeďte nálevem nebo vodou je-li potřeba, posypte sekanou petrželkou a dobře promíchejte na mírném plameni. Opatrně se solí, škeble jsou ve slaném nálevu!
Existuje i "červená verze" - může se přidat několik dobře zralých nakrájených rajčátek nebo v případě nouze i pár lžic rajského protlaku či drcených rajčat.
Parmezán se u jídel s rybami nepoužívá, ale... pro jeho milovníky, mezi které se počítám, se může udělat i vyjímka.. I v Itálii existuje známé pořekadlo "proti gustu žádný dišputát" aneb "I gusti non si discutono"..BUON APPETITO! Usmívající se

Srdíčko

23. února 2017 v 7:00 Moučníky
Na srdíčkovou formu jsem narazila pár dní před svatým Valentýnem takže se hned dočkala premiéry - upekla jsem dort pro syna a jeho dívku, která je veganka už pěknou řádku let. Proto jsem sáhla po receptu který "vynalezla" moje kamarádka Chiara když takhle jednou v neděli chtěla upéct moučník a zjistila že v lednici není ani jedno vejce! Sousedka (v tomto případě já ) nebyla doma a tak místo vajec použila hotový vanilkový pudink který se krčil dole v lednici. V podstatě měl podobnou hustotu i barvu jako vejce a výsledek nebyl vůbec špatný, naopak, nikdo si "triku" nevšiml.
Já v rámci striktního dodržení veganských pravidel použila pudink Valsoia a musím říct že byl chuťově i lepší než ten normální. Barevně na první pohled moc ne - takové "kafebraun do zelena" ale v těstě se to naprosto ztratilo :-))
Abych byla upřímná, zas tak úplně tomuto stylu nefandím, i když omezit maso, vejce a živočišné tuky není určitě na škodu a konkrétně takto připravené těsto si v ničem nezadá s klasickým, naopak je lehčí vydrželo i dlouho vláčné. Uvnitř i na povrchu je hořká čokoláda - proti té nejsou výhrady ani u veganů!
************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
250 gr mouky
150 gr cukru
2 hotové pudinky (váha obou byla 250 gr)
1 špetka soli
1 prášek do pečiva
šťáva a kůra z jednoho dobře omytého pomeranče
trochu pomerančového likéru Grand Manier (nemusí být)
rostlinný olej podle potřeby - asi 50 ml
čokoládové pecky
100 gr hořké čokolády na polevu
lentilky na ozdobu
*********************************************************************************************************************************
Mouku smícháme se solí a práškem do pečiva. Pudink našleháme s cukrem, pak po částech přidáváme mouku a přiléváme pomerančovou šťávu, olej a likér - pokud máte k dispozici. Těsto by mělo mít hustotu asi jako na bábovku a kdyby nemělo na rozředění použijte trochu vody.
Čokoládové pecky promíchejte se lžičkou mouky (tak se nepotopí ke dnu) a vmíchejte do těsta. Použila jsem silikonovou formu a dala péct na 170° asi půl hodiny - forma je poměrně nízká. Po vychladnutí jsem polila čokoládou rozpuštěnou s trochou rostlinného tuku a zdobila lentilkami. Zbylo i trochu těsta ze kterého jsem udělala pár mufinek, polila čokoládou a posypala kokosem..Vhodné nejen pro vyznavače veganské diety ale i pro ty kdo má alergii na vejce.


Cizrnová polévka s brambory

20. února 2017 v 14:03 Polévky
Horká polévka přijde v chladném období vždycky vhod. U Italů je to sice častěji "pastasciutta" - jejich oblíbené těstoviny které se servírují jako první chod, ale v italské kuchyni je i dost polévek, hustých tak že v nich doslova stojí lžíce..
Oblíbené jsou obzvlášť luštěninové, které se připravují zejména v Toskánsku. Říká se jim "zuppe" od slova "zuppare" což znamená namáčet. V dobách dřívějších, kdy tvořily hlavní a často jediný chod se do nich totiž pro větší výživnost a zasycení vícero strávníků lámal chléb.
Pro dnešní recept budete potřebovat cizrnu (římský hrách). Lze jí použít jak suchou - v tom případě je nutno luštěniny namočit přes noc do studené vody - anebo konzervu. V prvním (lepším :-)) případě uvařte luštěniny do měkka, což trvá zhruba hodinu a půl - ve vodě musí být jen potopené, ne utopené a solí se až když jsou téměř hotové.
********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
400 gr uvařené cizrny
2 větší brambory
1 cibule
4 lžíce sekaných rajčat z konzervy
200 gr těstovin (nejlépe "tagliatelle" - široké nudle nebo jiný krátký formát)
rozmarýn
olivový olej extra panenský
sůl a pepř
**********************************************************************************************************************************
Ve větším kastrolu na mírném plameni krátce osmahněte nakrájenou cibuli - musí jen zesklovatět. Pak přidejte polovinu vařené cizrny, polovinu na malé kostičky (max. o straně 1cm) nakrájených a propláchnutých brambor a pár snítek rozmarýnu. Nechte na ohni pár minut aby se ingredience dobře propojili, pak zalejte asi 600 ml horké vody a vařte zhruba 20 minut na velmi mírném ohni. Potom vylovte (nebo se aspoň pokuste :-)) rozmarýn a vše rozmixujte ponorným mixérem.
Pokud použijete tagliatelle, rozlámejte je na kousky, polovinu zbylé cizrny rozmačkejte na hrubo vidličkou a druhou polovinu nechte vcelku a vše vhoďte do polévky spolu s kostičkami brambor a rajčaty nebo protlakem.
Nechte mírně vařit za častého (dost častého) míchání a mějte při ruce trochu horké vody kdyby polévka přece jen příliš zhoustla. Bude hotovo zhruba za 10 - 12 minut, když jsou brambory měkké. Mějte na paměti, že těstoviny i brambory ještě dojdou, protože je dobré nechat polévku chvíli odpočinout.
Dochuťte solí a pepřem, na talíři pokapejte trochou extra panenského oleje a kdo chce může si přisypat lžíci parmezánu. Kdo ochutnal, dá mi za pravdu že je to chutný, výživný a zdravý pokrm. BUON APPETITO!Usmívající se





Kočičí den (La giornata del gatto)

17. února 2017 v 15:38 Krásy Itálie
Italský národní den koček se slaví dnes, 17.února. Vznikl v roce 1990 na podnět novinářky Claudie Angeletti, milovnice koček (gattofila :-)) která navrhla dokonce referendum mezi čtenářkami časopisu "Tuttogatto" aby se ustanovil nejvhodnější den k oslavě jejich miláčků. Vítězný návrh byl podán paní Oriellou Del Col která datum takto motivovala:

1. Únor je ve znamení Vodnáře, které je charakteristické pro svobodné a antikonformistické osobnosti jakými jsou právě kočky, které nemilují zákazy a pravidla.
2. V lidových pořekadlech byl únor označován za měsíc "koček a čarodějnic" spojujíc tak svět kočičí se světem magie
3. Číslo 17 je v Itálii považováno za neštěstí přinášející a stejnou fámu měly v dávnověku i kočky
4. Tato fáma pro číslo 17 vznikla v dobách starověkého Říma, neboť anagram římských číslic - XVII - je "VIXI" což v latině znamená "žil jsem" tudíž "jsem mrtvev" (na co lidi nepřijdou když nemají co dělat! pozn.autora)
Ne tak pro kočky, které jak praví legenda, mohou žít i několik životů.
5. Z čísla 17 tak vznikne " 1 život 7 krát!"

Tolik co se týká italských kočiček. I v jiných zemích se slaví Kočičí den, např. stejný den je v Polsku, 29. října v USA, v Japonsku 22.února a v Rusku 1.března. Nejstarším svátkem je ale ten italský, posléze bylo určeno i datum pro Mezinárodní den koček a tím je od roku 2002 8.srpen.
Takže vše nejlepší našim chlupatým a milovaným oslavencům a oslavenkyním! MŃAU!! Usmívající se



Tvarohová buchta s jablky a sladkou krustou

12. února 2017 v 19:40 Moučníky
Italské hospodyňky se do pečení moučníků příliš nehrnou, většinou se dorty, zákusky a drobné cukroví kupují v cukrárně. Ale tradiční "torta di mele" - doslova jablkový dort se dřív nebo později objeví v každé domácnosti, recepty se často dědí z generace na generaci a každá rodina má ten svůj, tak jak pekla maminka, babička, teta atd. Prostě tak jako všude na světě, určité dobrůtky jsou vzpomínkou na dětství a občas se tam rádi vracíme právě cestou přes žaludek...
Dnešní recept je od paní jménem Lucia která se o něj ráda podělila s celým naším kolektivem a moc jí potěšilo, že jej posílám do světa :-))
********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
250 gr polohrubé mouky
250 gr tvarohu (ricotta)
150 gr cukru
2 vejce
50 ml mléka
1 prášek do pečiva
vanilka
špetka soli
trochu skořicového cukru
pár lžic rostlinného oleje
2 větší jablka (nejlépe renety)
strouhaná citronová kůra
hrst třtinového cukru
*****************************************************************************************************************************
Nejdříve si připravíme všechny potřeby - mouku smícháme se solí, práškem do pečiva a vanilkou. Tvaroh a vejce si vyndáme z lednice, odměříme mléko. Jablka oloupeme, jedno nakrájíme na malé kousky, druhé na čtvrtky a poté na plátky - bude zdobit povrch.
Do mísy rozklepneme vejce a ušleháme s bílým cukrem, pak postupně přidáváme tvaroh (použila jsem ricottu). Potom přijde na řadu střídavě mléko a mouka, citronová kůra. V originálním receptu nebyl žádný tuk, pár lžic rostlinného oleje jsem přidala, není na škodu, ale myslím že by moučník byl dobrý i bez.
Umícháme těsto do kterého přidáme kousky jablek - ty jsem posypala trochou skořicového cukru aby dostaly český nádech :-)
Použila jsem kulatou formu o průměru 26 cm, vyložila papírem na pečení spodek, okraje nevymazávám, zůstanou tak rovné - po upečení objedu moučník kolem dokola nožem.
Těsto vlijeme do formy a povrch poklademe dokola plátky jablek které trochu kolmo zasuneme do těsta.
Hustě posypeme třtinovým cukrem a dáme péct 30 minut při asi 170° - jako vždy záleží na vaší troubě. Pak ještě asi na 5 minut zapneme gril aby cukr na povrchu zkaramelizoval. I tady se řiďte troubou, zrakem a čichem (prostě nespálit!)
Nechte chvíli prochladnout ve formě, pak opatrně vyklopte na mřížku. Vychladlé cukrujeme moučkovým cukrem. Je to dobrota Mrkající!

Česká zima

5. února 2017 v 21:35 Vyšívání
Dnešní obrázek jsem vyšila už před několika lety a teprve nyní mě "trklo" že jsem ho vlastně nedala na blog...a jaké je pro to lepší období než letošní "ladovská zima"!
Sníh už asi odchází, ale ještě tu máme únor, italská přísloví jsou trefná (asi jako většina přísloví :-)) a jedno z nich praví: "Febbraietto corto e maledetto" - únorek krátký a prokletý..
V přeneseném slova smyslu - netrvá dlouho ale nedá se od něj čekat nic dobrého.
Ale zima tak jak jí kreslil Josef Lada byla vždy malebná a plná poezie.. prostě česká!
Vyšívala jsem podle předlohy z časopisu Rozárka (rok 2007) na bílou kanavu. Chvíli to trvalo - i když se to na první pohled nezdá, celkem je tam 18 000 křížků!!