VÍTEJTE NA MÝCH STRÁNKÁCH

Vítejte na mých stránkách www.nejenhackovani.blog.cz. Jak sám titul napovídá, bude v nich řeč o háčkovaní a jiných ručních pracích, recepty a ostatní ženské zábavy. Doufám, že se vám u mě bude líbit.
Pokud budete mít zájem o nějaké návody, jsem k dispozici na e-mailové adrese ruzena60@hotmail.com. Děkuji za návštěvu, Růžena

Duben 2018

Stopy

25. dubna 2018 v 16:22 Zážitky a různé...
Ráda jsem přijala výzvu od Blondýny - Simonky na téma o zvířatech, ke kterým jsem měla od malička vřelý vztah. Můj sen byl mít pejska, nejlépe zlatého kokršpaněla, ale v našem malém pražském bytě nebylo dostatek místa pro cokoliv většího než akvárium s rybičkami.
Po pravdě řečeno, jako první se u nás objevili dva malí stehlíci. Bylo to v letech hlubokého komunismu a tatínek je z recese pojmenoval Nikita a Sergej. Měli velkou klec, dostatek zrní, boudičky na spaní, houpačku a jednou za měsíc nebo tak nějak, jsme dobře zavřeli okna a vypouštěli je z klece ven abychom jí mohli řádně vyčistit. Kupodivu se zpět do vězení vraceli dobrovolně.

Foto z internetu

Na jarní a letní prázdniny jsem jezdila k babičce na venkov a tam byla kočka Minda, králíci, slepice, rodila se kuřátka a koťátka a mohla jsem se kamarádit se všemi pejsky z vesnice.
Domů mezitím přibylo i to malé akvárium s několika krásně zbarvenými rybičkami. Tatínek jej mistrně umístil nad malou televizku (měli jsme tenkrát opravdu málo místa) a když se jednou vrátil se zábavního zařízení a chtěl televizi zapnout, opřel se o akvárko, lépe řečeno se na něj pověsil a pak jsme rybičky měli na pár dní ve velké sklenici od okurek a vytopenou televizi. Pamatuji si ale, že nám jí dokonce opravili i když museli vyměnit skoro všechny součástky a důvod pro tak radikální zákrok považovali přinejmenším za kuriózní.

Foto z internetu

V Itálii kam jsem se vdala, měli doma už asi třetího pejska, přesněji řečeno fenky a všechny se jmenovaly Lady aby se to nepletlo.
Pak nám jedna sousedka věnovala dvě andulky a kanárka, přibyla i straka která měla poraněné křídlo. Chyběla mi jen kočička, ale manžel nechtěl kvůli psovi a pak se prohlašoval za psomila a méně za kočkomila.
Jak už to tak chodí, odříkaného chleba největší krajíc. Naproti nám bydlel veterinář a někdo mu přinesl 3 malá koťátka pro která se hledal příbytek. Slovo dalo slovo a když jsem jednou přišla domů, manžel mě uvítal slovy "máš tam kočku". A nejen tak někde - vybrala si jako svůj pelíšek postýlku mladšího syna a uvelebila se rovnou na polštářku. Černá jak uhel, naše Suzy nás oblažila svou přítomností a několika koťaty, z manžela se stal kočkomil do takové míry že jsme jeden čas měli doma asi sedm chlupáčů. Suzy se zvrhla s kocourem veterináře a povila 4 koťátka. Dále k nám docházel kocour Silvestr, který se jednou ztratil a neviděli jsme ho víc jak týden. V té době, v 90 letech, byla Itálie pod nájezdem emigrantů z Balkánu o kterých se říkalo, že chytají kočky a jedí je. Když už jsme Silvestra oplakali, vzbudilo nás ve 3 ráno úpěnlivé mňoukání. Silvestr seděl na římse - bydleli jsme v přízemí - špinavý, hubený, poškrábaný a nehezky vonící. Dostal najíst a napít a spal plné dva dny. Emigrantům unikl, ale zřejmě se dostal do spárů kocourů zápasících o kočičí přízeň.


Čas šel dál, zvířátka přicházela a odcházela, koťátka se rozdala, my jsme se přestěhovali a do nového bytu s námi šla jen jedna kočka jménem Brenda (matka Suzy, otec siamský fešák z horní ulice).
Po čase odešla i ona do kočičího ráje, dožila se úctyhodného věku 16 let. Rok jsme drželi smutek a pak syn přinesl černou kočičku které dal jméno Sissi a ta je s námi dodnes. Jako jediná ze všech se přátelí se mnou jen ve chvílích /jako třeba teď/ kdy zapnu počítač nebo jsem na telefonu. Svou náklonost mi vyjadřuje tím, že přechází sem a tam po mém břiše a občas mě sekne packou. Můj choť se stal jejím pánem, vůdcem, miláčkem a sluhou - jídlo přijímá pouze od něj, od ostatních jedině v krajním případě a ještě trucuje - čeká na něj před koupelnou, před pokojem a když slyší výtah, naběhne ke dveřím. Zřejmě rozpozná i jak zavře dveře dole u vchodu protože můj příchod domů s ní vůbec nehne, maximálně pootevře jedno oko, většinu dne totiž prospí a probere se až kvečeru.


Možná, že jí vadí i to, že jsem adoptovala jednoho pejska. Místo vysněného zlatého kokršpaněla je to fenka zlatého retrívra. Její panička bydlí dole v ulici, známe se už hodně let a kromě ní má doma ještě čtyři kočky, velký dům a zahradu. Bohužel i málo času, protože pracuje celý den a synové se rozutekli po svém. Slečna pejsková má ráda společnost a vydá asi za tři kokršpaněly. Má zákaz skákat po lidech, ale když není panička doma, využíváme toho a objímáme se o stošest, jen se musím nejdřív někde zapřít, protože je to jako když na vás spadne almara. Chodíme spolu na procházky a spokojenost je na všech stranách, maminka nemá výčitky svědomí, holčička je nadmíru šťastná z oňuchávání keříků a společnosti pejsánků a teta se hezky projde.



Všechna naše zvířátka, ať domácí, nebo s přechodným bydlištěm zanechala nejen evidentní stopy v našich srdcích, ale i na našich pohovkách, postelích, židlích a květinkách. Ve skříni mám oblečení rozdělené na letní, zimní a pro psa. Někde jsem četla tuto frázi:
Bohatí lidé mají na šatech etikety módních firem. Šťastní lidé zvířecí chlupy!

Košíčky s pomerančovým krémem a mandarinkami

17. dubna 2018 v 7:00 Cukrovi a drobné zákusky
Sezóna pomerančů a mandarinek pomalu končí, alespoň těch opravdu sezónních. V Itálii se vyskytuje několik pozdních druhů a jsou výborné, sladké a krásně zabarvené. Potřebovala jsem upéct něco malého na neděli a napadlo mě udělat oblíbené "jednohubky" - košíčky s krémem a ovocem. Už dlouho jsem chtěla vyzkoušet ovocný krém jen ze šťávy a Maizeny , bez mléka a vajec. Šlo to daleko rychleji než běžný krém a byl chutnější než pudink - a určitě i zdravější. Na košíčky jsem použila klasické linecké těsto s trochou kakaa.
**********************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
Linecké těsto:
280 gr hladké mouky
180 gr tuku (dávám tuk a máslo v poměru 1:1)
80 gr cukru
2 žloutky
3 lžíce kakaa
špetka soli
trochu strouhané pomerančové kůry
Krém:
300 ml pomerančové šťávy
40 gr Maizeny nebo pudinkového prášku
strouhaná kůra z 1 bio pomeranče
cukr podle chuti
Na ozdobu:
2 - 3 mandarinky nebo klementinky
******************************************************************************************************************************************
Nejdříve si připravíme linecké těsto. Prosijeme mouku s kakaem a špetkou soli a rozsekáme do ní studený tuk. Dpbře promneme až získáme drobenku, pak přisypeme i cukr, promícháme a nakonec přidáme i žloutky. Rychle spojíme v těsto a uložíme do lednice alespoň na hodinu.
Mezitím uvaříme krém. Možnosti jsou dvě - buď máte doma pomeranče a vymačkáte z nich šťávu - podle velikosti budete potřebovat asi čtyři. Nebo můžete použít koupenou, neslazenou. Prosijte Maizenu, přidejte k ní cukr a trochu šťávy, dobře rozmíchejte na kašičku a pak přilévejte zbytek. Dejte vařit na mírný plamen a míchejte, míchejte...až do zhoustnutí. nechte povařit asi 2 minuty, odstavte, přikryjte potravinářskou folií aby se neutvořil škraloup a nechte vychladnout.
Oloupejte mandarinky nebo klementinky (které se loupají lépe a bývají bez semen) odstraňte i bílou část, pak rozdělte.
Lineckým těstem naplňte košíčky /nevymazávám je, ale utvořím z těsta kuličku a její spodní část lehce protáhnu v polohrubé mouce/ dno propíchněte vidličkou a dejte péct do vyhřáté trouby na 170° asi 10 minut. Těsto se trochu nafoukne, takže dno ještě za tepla opatrně stlačím (buď obráceným koncem vařečky nebo korkovým špuntem). Vychladlé vyklopím, plním krémem a zdobím dílkem mandarinky. Můžete použít i jiné ovoce a jemu odpovídající šťávu..
Košíčky jsou určené k rychlé spotřebě, protože těsto díky krému zvlhne. Nedávno jsem četla u jednoho receptu dobrý trik - potřít je uvnitř rozpuštěnou čokoládou, nechat zaschnout a teprve pak plnit. Může se použít jak hořká tak mléčná nebo u jemných krémů i bílá. Stačí malé množství, potírá se štětečkem. Nezkusila jsem, protože už bylo hotovo (a snězeno :-)), ale příště vyzkouším.


Koláč s ovocem a ořechovou drobenkou

10. dubna 2018 v 19:46 Moučníky
Recept který jsem objevila na internetu a hned uvedla do praxe...Zaujala mě především ořechová (může být i mandlová nebo oříšková) drobenka a jablková náplň s mandlemi, která slibovala sympatickou kombinaci měkkého, vlhkého těsta s křupavou krustou...takové koláče přímo zbožňuji! Místo jablek se může dát i jiné ovoce, podle sezóny třeba hrušky, meruňky, broskve, jahody apod.
Těsto je klasické třené s přidáním jogurtu, upečené vyjde trochu víc kompaktní nebo dejte vaše oblíbené které používáte na podobný druh koláčů či řezů.
**********************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
280 gr polohrubé mouky
100 gr másla
80 gr cukru
2 vejce
špetka soli
strouhaná kůra z jednoho citronu nebo pomeranče
1 prášek do pečiva s vanilkou
1 kelímek bílého jogurtu
NÁPLŇ:
1/2 kg jablek nebo jiného ovoce (tam stačí i 300 gr)
2 lžíce rozinek a špetka skořice (pokud použijete jablka)
2 - 3 lžíce cukru podle kyselosti ovoce
3 lžíce mandlových lupínků
DROBENKA:
70 gr polohrubé mouky
50 gr strouhaných ořechů, mandlí nebo oříšků (měla jsem směs toho všeho uchovanou v lednici)
50 gr másla
50 gr třtinového cukru
******************************************************************************************************************************************
Vyndejte si všechny odměřené potřeby na těsto o něco dříve z lednice, aby měly pokojovou teplotu.
Nejdříve si připravte drobenku. Rozsekejte studené máslo do mouky a pak prsty rozdrobte. Přidejte strouhané ořechy (nebo mandle, oříšky..) a třtinový cukr. Dejte do lednice.
Jablka oloupejte a nakrájejte na čtvrtinky a pak na plátky, pokapejte citronovou šťávou aby nezhnědly. Přidejte cukr, namočené a vymačkané hrozinky a špetku skořice.
Pokud použijete jiné, mokřejší ovoce jako třeba jahody, opláchněte jej, ale krájejte až přímo na hotové těsto aby se zbytečně nenamočilo a ovoce nepropadlo ke dnu.
Na těsto utřete změklé máslo s cukrem a strouhanou kůrou do pěny, pak přidejte vejce jedno po druhém
a prošlehejte. Mezitím přidávejte po troškách i jogurt (můžete jej nahradit vlažným mlékem, asi půl hrnku). Mouku prosijte spolu s práškem do pečiva a solí a pomocí vařečky zapracujte do směsi a vypracujte do hladka.
Formu o rozměrech zhruba 24 x 30 cm vyložte pečicím papírem a vlejte do něj těsto, kterém pokladete ovocem a mandlovými lupínky, navrch bohatě posypte drobenkou.
Dejte péct do předem vyhřáté trouby na 170° asi 40 minut. Jako vždy odhadem, každá trouba peče jinak. Obecně platí pravidlo, že jak začne cokoliv do trouby vložené vonět, začneme kontrolovat!
Koláč necháme vychladnout ve formě a nejlépe jej v ní i krájíme na řezy, protože vyklápět moučníky s drobenkou se většinou nevyplácí :-)
DOBROU CHUŤ!Usmívající se


Karbanátky s cizrnou

4. dubna 2018 v 17:46 Bezmasà jìdla
Cizrna, nazývaná též římský hrach, je velmi zdravá luštěnina. Obsahuje velké množství důležitých látek a díky svému složení dokáže vegetariánům nahradit i maso. Díky vyváženému obsahu se může připravovat na stovky způsobů, lze z ní uvařit výborné polévky, hlavní chod nebo jí použít jako přílohu například místo brambor, jen pokapanou kvalitním olivovým olejem. Obsahuje vysoké množství polysacharidů, bílkovin a vlákniny, což znamená, že dokáže rychle a kvalitně zasytit.
Pomáhá též snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Je nezbytnou součástí východní kuchyně, od Středomoří až po střední Asii a mimo jiné se z ní připravuje i oblíbený pokrmu Hummus.
Tentokrát jsem z ní připravila cizrnové karbanátky, ochucené kořením, které se k její jemně oříškové chutí velmi hodí. Recept je vhodný i pro vyznavače veganské kuchyně ale určitě jej ocení i ostatní strávnící, když máte chuť na "něco jiného". Příprava je velmi jednoduchá a jako příloha je nejvhodnější zeleninový salát nebo bramborová kaše.
****************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
250 gr sterilované okapané cizrny
2 větší brambory
1 menší cibule nebo šalotka
1 - 2 stroužky česneku
špetka karí, majoránky, oregána
petržel
pepř nebo peperončíno
špetka soli
1 vejce (není nutné)
strouhanka na obalení
olej na smažení
*************************************************************************************************************************
Sterilovanou cizrnu sceďte, ale ponechejte si trochu nálevu, poslouží pro eventuální zředění. Brambory oloupejte a uvařte do měkka v mírně osolené vodě.
Mezitím dobře rozmačkejte cizrnu (používám lis na brambory, můžete i rozmixovat) a smíchejte s kořením. Opatrně se solí, je-li nálev již osolený. Přidejte i velmi jemně nakrájenou cibulku a prolisovaný česnek. Prochladlé brambory prolisujte a vmíchejte do směsi.
Pokud mezi vámi není přísně založený vegán, přidejte i jedno rozkvedlané vejce pro lepší spojení, jinak můžete klidně vynechat (udělala jsem bez)
Směs bývá většinou přiměřeně hustá, ale záleží na kvalitě cizrny i brambor, pokud se vám zdá moc hustá, opatrně přilejte trochu nálevu.
Dobře promíchejte a dejte odpočinout do lednice - tato pasáž je důležitá, aby se těsto i koření v něm dobře propojili a bude se vám s ním lépe pracovat.
Pak tvořte malé karbanátky, které obalte - nejlépe 2x - ve strouhance a smažte na oleji.
Dejte na savý papír nebo ubrousek a podávejte horké s vhodnou přílohou.
P.S.Já používám buď cizrnu sterilovanou v páře, nebo suchou, která ale potřebuje den předem namočit do studené vody do které přidáte na špičku nože bikarbonátu. Pak se scedí, propláchne a dá pomalu vařit do měkka (asi hodinu a čtvrt). Již vařená je pochopitelně praktičtější.

Pokud vás zajímají i jiné recepty z cizrny z mého repertoáru. najdete je zde: